V 23.kole Premier League sme v North West Derby privítali na Anfielde Manchester United

Úvodné minúty zápasu patrili hosťom, ktorý lepšie vstúpili do tohto Derby. Hráči Liverpoolu sa dlhšie "zohrievali" ale potom to prišlo. Prevzali iniciatívu a začali tvrdiť muziku. V 14.minúte kopal TAA druhý rohový kop. Maguire bol pozične zablokovaný Gomezom, čo využil Virgil van Dijk na gólovú hlavičku. Do konca polčasu boli hráči v červených dresoch lepším tímom, vypracovali si niekoľko príležitostí a ešte dvakrát rozvlnili sieť, ale góly neplatili pre predchádzajúci faul v prvom prípade a ofsajd v druhom. Do kabín odchádzali mužstvá za stavu 1:0 pre LFC.

Do druhého polčasu domáci hráči doslova vleteli. V úvodných minútach si vypracovali niekoľko príležitostí. Salah zblízka netrafil  a Hendersonovu strelu Gea vytesnil na žrď. O pár minút Shaw zahral rukou vo veľkom vápne, bez povšimnutia hlavného arbitra. Hra sa postupne vyrovnávala a smerovala k tradičnému záveru, v ktorom mohli hostia vyrovnať. Martial po narážačke vbehol do šstnástky, ale loptu poslal nad bránu. V poslednej štvrťhodine hostia ešte pár krát pohrozili. Definitívne ich zlomil rýchly brejk, keď Alisson vykopol loptu na Salaha, ktorý dostal loptu po druhýkrát do siete hostí.

Góly: Dijk 14, Salah 90+3

Žlté karty:  90+4 Salah - Matic 8, de Gea 25, Shaw 72

Červené karty: 

Rozhodca: Craig Pawson

Počet divákov: 52 916

MOTM:  Virgil van Dijk

Plusy zápasu:

- Tri body do tabuľky

- Čisté konto

- Návrat Fabinha na trávnik

- Okrem Virgila  podal výborný výkon Henderson

Mínusy zápasu: 

V nedeľu v rámci 23.kola Premier League privítame na Anfielde Manchester United

V "predvečer" zápasu proti nášmu rivalovi zo susedného mesta nám poslal Pavel Fantyš zaujímavý pohľad na počet trofejí, ktoré oba tímy doteraz získali.

Dnes začnu trochu netradičně, vzpomínkou na sezónu 2008-09, kterou si mnozí z nás stále ještě dobře pamatují. Tehdy náš tým kolem Gerrarda a Torrese, pod vedením Rafy Beniteze hrál výborný fotbal, a kdyby o mistrovském titulu rozhodovala minitabulka nejlepších týmů, tak by jej tato parta získala. Liverpool však skončil nakonec až druhý za tradičním rivalem, Manchesterem United, navzdory tomu, že jej v obou vzájemných utkáních porazil. Bylo to o to bolestnější, že náš nesmiřitelný soupeř zdaleka nehrál tak dobře, ale jeho hráči měli za sebou léta úspěchů a nastřádané sebevědomí na rozdávání, byli zvyklí vítězit. Pamatuji si, že velké množství střetnutí vyhrávali s odřenýma ušima 1:0, ale vycházelo jim to. Za sebe jsem přesvědčen, že jim k mistrovskému titulu pomohlo i to, že jejich soupeři k nim měli tehdy přehnaný respekt. Na nás si v oné sezóně přece jen víc věřili, a i díky tomu se občas povedlo některému papírově slabšímu týmu urputnou hrou obrat Liverpool o body, což v konečném efektu o titulu rozhodlo.

Článek o jednom ze zaměstnanců LFC, který ukazuje, že náš milovaný klub je opravdu jako jedna velká rodina, a že každý člověk hraje svoji roli v cestě za úspěchem, byl vydán serverem The Athletic. Jedná se o rozhovor Kennyho Grimese a jeho syna Mattyho s redaktorem Jamesem Pearcem, který na tomto webu vyšel 6. 1. 2020.