pivovar helf

Když diváci bouří - recenze knihy

klopp39

Pozor, tato recenze obsahuje spoilery!

Klopp knihaAsi každý fotbalový fanoušek, a zvláště ten liverpoolský, pravidelně sleduje články o tomto novodobém spasiteli severoanglického velkoklubu, ale kolik z nás ví něco víc o něm jako o člověku a jeho hráčské a trenérské minulosti?

 

Z jakého prostředí pochází, čím se liší od jiných trenérů, kdo byl jeho vzorem a učitelem, proč si vybral Anfield a které kluby mohl trénovat, kdyby se neupsal Liverpoolu?

 

Spousta otázek, na které v této knize naleznete odpověď. A nejen na ně. Po přečtení mám pocit, že tohoto německého dlouhána znám líp, více si ho vážím jako člověka i jako trenéra a jsem rád, že právě taková osobnost již čtvrtým rokem trénuje náš milovaný klub.

 

Jürgen před Liverpoolem trénoval jen dva kluby - Mohuč a Dortmund. Shodou okolností oba přesně 7 let. Je pochopitelné, že odcházel v době, kdy se zrovna nedařilo, ale přesto byl v obou městech oslavován jako hrdina. To, že je na první pohled sympatický chlapík, jeho oblíbenosti nesporně přispívá, ale nemůže to být jediný důvod.

 

 

Flashback kam se podíváš

Kniha se mi moc líbila, ale vyčetl bych jejímu autorovi časovou diskontinuitu. Není to klasický životopis, jsou to spíše převyprávěné rozhovory s lidmi, kteří Jürgena dobře znají a hráli v jeho životě nějakou roli. Neočekávejte, že kapitoly na sebe navazují. Z nějakého, mně těžko pochopitelného, důvodu se Raphael Honigstein rozhodl neustále přesunovat v čase tam a zpět, takže ani u poslední kapitoly si nebudete úplně jistí, v jaké životní etapě Jürgena se právě nacházíte. Nejedná se však jen o prostou sportovní žurnalistiku. Spisovatel se snaží text občas stylizovat do náročnější literární formy a pracovat s emocemi čtenářů. Jak se mu to podařilo, musí posoudit každý z vás. V této recenzi se pokusím absenci časové linky eliminovat.

Elegán Norbert

Jürgen pochází ze sportovní rodiny, která nikdy neoplývala penězi. Norbert Klopp, Jürgenův otec, byl už v šesti letech nucen ukončit školu a pomáhat svému otci Karlovi s prací na polích, farmách a vinicích obklopujících město Kirn v zemi Porýní-Falc. Byla válka a byl hlad. Norbert se chtěl stát fotbalistou a později vyrostl ve 191 cm vysokého, silného a hbitého brankáře. Začínal v místním VfR Kirn, ale již v 18-ti letech ho pozval na zkoušku mistrovský Kaiserslautern. Přes svůj nesporný talent však na tento tým neměl a vrátil se zpět do Kirnu. Ani tady však nepronikl do soupisky prvního mužstva a protože otec Karl trval na tom, aby si našel “poctivou práci”, stal učněm ve firmě Müller&Meirer, kde se učil vyrábět malé kožené výrobky, jako byly například peněženky. Stal se však nadšeným amatérem a hrál fotbal až do čtyřiceti. Na jedné svatbě se seznámil s Elisabeth Reichovou, dcerou majitele pivovaru, se kterou se oženil v roce 1960. Norbert byl všeobecně známý jako vynikající rétor a bavič. Začal docházet do večerní školy, přeškolil se na obchodníka a stal se obchodním cestujícím s kotvící technikou. Mluvil jak spisovnou němčinou, tak silným švábským dialektem. V řadě věcí se Jürgen zjevně “potatil”, ale v jedné se velmi odlišovali. Norbert byl velký elegán, dbal na oblékání, úpravu vlasů i vousu. Podle přátel prý strávil více času v koupelně než jakákoliv ze tří žen v domě. V tomto ohledu se jablko skutečně odkutálelo daleko od stromu, neboť jak všichni víme, Jürgen má často na bradě strniště a nejraději nosí volnočasové a sportovní oblečení. Norbert všechny své dcery nutil k řadě sportovních aktivit včetně fotbalu, kde musely například donekonečna trénovat hlavičky. Po narození syna tlak otce okamžitě ustal a ony se mohly konečně věnovat hudbě a baletu. V šesti letech nastoupil Jürgen v SV Glatten do mládežnického týmu do 11 let. Hned v prvním zápase po souboji udělal mimovolně salto a zlomil si klíční kost. Za týden již byl s rukou v závěsu na hřišti a protože nemohl hrát, pobíhal alespoň za postranní čárou a v zámezí chytal míče. Bylo jasné, že se fotbal stal Jürgenovým osudem.

Mistr Frank

Nejdůležitější osobou v Jürgenově profesionálním fotbalovém životě se stal Wolfgang Frank, se kterým se poprvé setkal v Mohuči (1. FSV Mainz 05). Frank, bývalý fotbalový hráč a nyní trenér druholigového oblastního týmu, obdivoval herní styl trenéra Arriga Sacchiho, se kterým italský velkoklub AC Milán vévodil evropskému fotbalu v osmdesátých a devadesátých letech. Jeho revoluční taktika byla postavená na synchronizaci pohybu celého týmu po hřišti, čímž svým soupeřům nenechával dostatek času a prostoru pro rozehrávku. Dalšími oblastmi, kterými se Frank zabýval, byly psychická příprava a výživa. To vše bylo v Německu v té době neznámé. Frank byl prvním trenérem, který nahradil osobní obranu novým systémem - zónovou obranou. Je s podivem, že se o této osobnosti ve sportovní žurnalistice vůbec nemluví. Od Franka se Jürgen naučil všechno - posedlost herní taktikou, nekonečné sledováním videa, důraz na herní systém, který hráčům musí vejít do krve a v neposlední řadě víru, že jeho metody jsou správné v době, kdy vůbec nefungovaly. Frank vyžadoval naprostou oddanost hráčů pro taktiku a plnění dílčích úkolů na hřiši. Jürgena Frankova práce fascinovala a trávil s trenérem víc času než kdokoliv jiný z hráčského týmu. Když Frank své trenérské působení v Mohuči ukončil a jeho nástupci se nedařilo navázat na jeho taktický přístup, oslovil sportovní ředitel kapitána týmu a zeptal se ho, jestli nechce převzít pozici trenéra. Kapitánem v té době nebyl nikdo jiný než Jürgen Klopp.

Průměrný fotbalista

Jürgen o sobě s nadsázkou říká, že byl průměrným fotbalistou a proto se musel stát trenérem. To není úplně pravda, protože byl slušným fotbalistou. Měl dobré čtení hry, výborně střílel z větších vzdáleností a díky své výšce samozřejmě exceloval ve vzduchu. O hře samotné ale přemýšlel příliš komplexně a to ho pravděpodobně omezovalo, aby se soustředil pouze na svou roli na hříšti a ostatní okolnosti dokázal odfiltrovat. Profesionální trenérská pozice pro něj byla jakýmsi vysvobozením z dvojaké role hráče a trenéra amatéra.

Fastnacht a stejně není co slavit

Mohuč je proslulá karnevalem, který trvá od listopadu až do března. 25. února však nebylo co slavit, protože reálně hrozil sestup do třetí ligy. Kloppa trápilo zranění a jako nejhorší hráč na hřišti byl střídán. Prohře 3:1 s SpvGG Gruther Fürth, po které se propadli na dno tabulky, přihlížely tři tisícovky diváků. Trenér Eckhart Krautzun nedokázal navázat na Frankův revoluční systém a mohl balit. Generální ředitel Christian Heidel musí rychle najít náhradu. V roce 2001 je internet v počátcích, takže zjistit, jaká je aktuální situace v jednotlivých klubech je složité. Který trenér je dostupný, byl by ochoten převzít poslední tým v závěru sezóny a ještě pochopit systém, který chce Mohuč hrát? To je nadlidský výkon. Heidel se rozhoduje pro revoluční řešení - budou se trénovat sami. Když do telefonu oznámil Kloppovi, že má tým převzít, Jürgenovi stačily 3 vteřiny, než odpověděl: “Super nápad. Zkusme to.” Klopp se vrátil k osvědčenému systému Wolfganga Franka. Znovu zavedl původní rozestavení 4-3-3, na hřišti procvičoval koordinovaný pohyb celého týmu, pracoval na motivaci hráčů. Tvrdil, že je jedno proti komu hrají, že musí dodržovat svůj systém a že se stejně rozhoduje, “až když ze sebe vydáte poslechních 5% sil.” Prvním týmem, kterému se nový trenér postavil, byl mnohem lepší Duisburg. Na zápas přišlo 4500 lidí a všichni si pamatují hlavně toho dvanáctého hráče, který pobíhal za postranní čárou a hecoval své hráče. Mohuč vyhrála 1:0 a Duisburg se nedokázal vypořádat se systémem soupeře a za celý zápas se nepřiblížil k jeho brance. Na stadionu se všichni zbláznili. Tady se Klopp zrodil a pak už to byla jeho jízda. Mohuč pak už jen vyhrávala a měsíc před koncem sezóny byla zachráněna. Další tři roky se pravidelně umisťovala na předních příčkách, ale postup do vytoužené Bundesligy jí vždy unikl o vlásek. Sen se zhmotnil až v sezóně 2003/2004. Za pouhé tři roky dokázal Klopp vytáhnout tým z posledního místa 2. Bundesligy do nejvyšší klubové soutěže v zemi. Město explodovalo nadšením a matky ke Kloppovi zvedaly své děti a volaly, že “je po něm pojmenují.”

Je fakt chytrý!

Nic netrvá věčně. Mohuč sestoupila a obě strany věděly, že Jürgen půjde dál. Je zajímavé, že zájemci neoslovili přímo Kloppa, ale ředitele Heidela. Když se ho zeptali: “Jak dobrý je Klopp?”, jeho odpověď byla více než výmluvná: “Když vám řeknu, že je dobrý, tak mi ho vyfouknete. Když řeknu, že je k ničemu, vy mu to řeknete a on bude naštvaný. Kloppo může trénovat jakýkoliv tým na světě a to proto, že oproti ostatním má jednu výhodu: Je fakt chytrý. Ve velkém klubu si zvykne. Jestli potřebujete někoho v saku a kravatě, to není Kloppův styl. Ale jestli chcete špičkového trenéra, je to váš člověk.” Když mu poté mnohokrát volali a vyptávali se znovu a znovu, Heidel odpovídal vždy stejně: “Zkuste to, zkuste! Nikdy nebudete litovat, že jste podepsali Jürgena Kloppa.” Z dnešního pohledu, když jde ve fotbale především o business a velké peníze, je taková reakce šéfa sportovního klubu neuvěřitelná. Takto jednají jen ti nejlepší přátelé.

Doing a Leeds

Ačkoliv kolem něj kroužily nejlepší týmy Bundesligy, včetně bohatého Bayernu 04 Leverkusen a samotného Bayernu Mnichov, mezi posledními přišla nabídka z Dortmundu. Klopp jí nebyl nadšený, protože mu nabízeli menší plat, než bral jako druholigový trenér v Mohuči. To bylo pochopitelné, protože Borusii potkal osud anglického týmu Leeds United. Ačkoliv za posledních 15 let vyhrála třikrát Bundesligu a v roce 1997 také Ligu mistrů, prohrála “závod ve zbrojení” s Bayernem Mnichov a ocitla se před krachem. Dluhy narostly na hrozivých 240 milionů eur, proto si nemohli dovolit platit Kloppovi tak vysoký plat, jako měl v Mohuči. Když si to ověřovali u Heidela, nevěřili mu. “Dostává tu dobrý plat, protože je nejdůležitějším článkem, proto raději šetřím peníze na hráčích,” odpověděl po pravdě Heidel. Heidel přesvědčil Borusii, aby platovou nabídku pro trenéra Mohuče navýšili a zároveň apeloval na Kloppa, aby upřednostnil Dortmund před Leverkusenem. Klopp nakonec nabídku Dortmundu přijal a stal se trenérem týmu bez peněz, nacházejícím se těsně nad sestupovými příčkami. Na druhou stranu přišel do města, které žilo fotbalem a fanouškovská základna patřila k nejlepším v Německu. Když klub oznámil, že se trenérem stává bývalý trenér druholigové Mohuče, den před zahájením prodeje pernamentek lidé stanovali před klubovými kancelářemi. Dortmund musel předprodej uzavřít na čísle 49.300, aby mu zbylo několik tisícovek pro zaměstnance a členy fanklubu. Klopp na lavičce nestrávil ani minutu a už svému týmu začal vydělávat. To byl ale jen začátek. Klopp i jeho žena Ulla se velmi zajímali o klubové dění, chtěli všechny poznat a Jürgen od začátku řekl, že musíme pěstovat smysl pro kolektivní “my”. Když se dozvěděl, že se několik korporátních klientů vzdalo svých VIP míst, řekl, že jim zavolá a hned to udělal. Řekl jim, že je nový trenér Borusie a jestli si to prý nechtějí rozmyslet. Tím je natolik zaskočil, že si to skutečně rozmysleli. Borusia za Kloppovy éry rozbila hegemonii Bayernu Mnichov a díky novému hernímu systému se stala dvakrát mistrem Bundesligy, třikrát skončila druhá a jednou třetí. Její styl postupně převzaly všechny týmy nejen v Německu, což je pro jakéhokoliv trenéra největším oceněním.

Gegenpressing

Všichni, kdo se zajímají o fotbal, vědí, jaký fotbalový styl Klopp prosazuje. Narozdíl od jiných trenérů, kteří požadují po ztrátě míče rychlé zatažení celého týmu do obrany, Jürgen razí přesně opačnou strategii: při ztrátě míče se všichni posuňte vpřed. Aby tento systém fungoval, musí být doplněný o vytrvalou ochotu běhat a snášet bolest. Není možné, aby jeden hráč pressoval a druhý ne. V takovém případě dojde presujícímu hráči velmi rychle fyzická i mentální síla a systém se rozpadne. Klopp také zavedl pojem “zuřivé běhání”, což přesně vystihuje to, co se děje v případě, že jeho tým ztratí míč.

Gravitační pole hvězdy

“Mohuč? Co by tam dělal?” Takto reagoval agent egyptského útočníka Mohameda Zidana, když jej nováček Bundesligy oslovil. Poté, co se setkal s Kloppem, už po ničem jiném netoužil a podepsal. Je zajímavé, že stejnojmenný egypťan zamířil za Kloppem i na Anfield. Totéž se opakovalo v Dortmundu i v Liverpoolu. Klopp má unikátní osobnost a obrovské charisma, které vytváří u ostatních přirozenou touhu s ním pracovat. Pro Mohuč, Borusii i Liverpool je nedocenitelným tahákem pro špičkové hráče, diváky i sponzory. Nejen, že má sportovní úspěchy, ale dokáže nepřímo vydělávat týmu obrovské peníze. Vedení klubů je pak vstřícnější k větším investicím do hráčů i stadionu. Jsou to “spojené nádoby”. V jednom rozhovoru se Jürgen vyjádřil, že by nikdy nevolil pravici. Přirozeně inklinuje k fanouškům z chudších poměrů, což je logické, protože pochází ze stejného prostředí, trénoval malý tým v Mohuči, průmyslové Borusii a nakonec přístavní město Liverpool.

Mission Impossible

Jürgena samozřejmě lákaly velké anglické týmy. Kdo byl největším konkurentem Liverpoolu? Prvním, kdo vyjádřil zájem, byl Manchester United, který hledal náhradu za Davida Moyese. Kloppovi, podle jeho vlastních slov, jejich nabídka “nepřipadala přitažlivá ani sexy”. Dalším v pořadí byli Manchester City a poté Tottenham. Jak v Mohuči tak v Dortmundu obecenstvo prozpěvovalo variace na “You’ll never walk alone”, aby vykouzlilo emotivní atmosféru, což mohlo také sehrát okrajovou roli. Zajímavé je, že když zavolal Kloppovu agentovi Ian Ayre, Marc Kosicke hovor přerušil s tím, že požaduje videokonferenci přes Skype, aby viděl jeho obličej. Než se opět spojili přes počítač, našel si na internetu, jak Ian Ayre vypadá. Chtěl mít jistotu, že se nejedná o nějakého vtipálka. V Mohuči dostal za úkol zachránit tým v druhé lize a nakonec jej dovedl až do Bundesligy (poprvé od 60. let). V Dortmundu měl krachující Borusii vrátit zpět na výslunní a on z ní udělal klub první velikosti. V Liverpoolu má za opět po více než 20-ti letech vyhrát anglickou ligu. Zdá se, že Jürgen se nemožných úkolů neleká, tak mu přejme, ať ve své doposud poslední misi uspěje.

Slovo na závěr

Recenze nakonec byla delší než jsem na začátku plánoval. Jak jsem postupně knihou znovu listoval, bylo mi líto vynechat nějaký detail nebo zajímavost. Můj osobní vztah k Jürgenu Kloppovi po přečtení knihy ještě zesílil. Jsem přesvědčený, že to je nejlepší možný trenér, kterého mohl Liverpool získat, protože když přišel, bylo to jak prozření. Jeho věta “We have to change from doubters to believers. Now.” by se měla stát součástí liverpoolské tradice a měli by ji vytesat do kamene přímo na Anfield, abychom ji měli stále na očích.

Bleskové zprávy

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

TAA si nezahraje 4 týdny

Trent Alexander-Arnold bude muset podle prognóz vynechat 4 týdny kvůli zranění kolene, které utrpěl při sobotní předzápasové rozvičce. Pro nadcházející duel s Crystal Palace je ohrožen i start Giniho Wijnalduma.

Bez názvu 1

Facebook