V úplném závěru rozhodujícího zápasu skupinové fáze Ligy mistrů nastala paradoxní situace, když Sadio Mané šel sám na brankáře hostí. Druhý gól by už v tu chvíli stejně nic neřešil, jen bychom vlastně odevzdali míč hráčům italského týmu, a to dokonce tak, že bychom mu dali možnost rozehrávat z poloviny hřiště. Že by v takové situaci Neapoli stále stačil jediný gól k postupu netřeba připomínat. Takže, bez ohledu na to, že jsem senegalskému útočníkovi po těch předchozích promarněných tutovkách stejně nevěřil, že skóruje, tak jsem si v duchu říkal, ať raději běží s míčem k rohovému praporku a natahuje čas. Sadio však opravdu míč odevzdal soupeři, jen na rozdíl od případného gólu museli Italové rozehrávat až od své branky. Naštěstí jsme hubené vítězství znamenající postup nakonec uhájili. Ale to už bylo vyvrcholení skupinové fáze Ligy mistrů, pojďme si teď celé utkání spolu s krátkým ohlédnutím za tím, co jsme v našem podání letos na podzim v nejprestižnější evropské soutěži viděli, shrnout.

Nějaký čas jsem se tu odmlčel kvůli obrovskému pracovnímu zatížení způsobenému vážným onemocněním kolegy, přičemž jsem těch málo soukromých volných chvil potřeboval věnovat jiným činnostem. Nenapsal jsem sem nic od říjnové reprezentační přestávky, ale většinu střetnutí Liverpoolu jsem sledoval. Neviděl jsem od té doby pouze utkání na Watfordu, a výhru nad Cardiffem jsem si vychutnal až od stavu 2:0, zhruba od poloviny druhé půle. Načasování tohoto článku těsně poté, co jsme se dostali do čela ligové tabulky, je čistě náhodné. 

Fabinho v posledných zápasoch ohúril výkonmi, máme sa ešte načo tešiť ?

Úspešný štart do sezóny neguje herný prejav v posledných zápasoch. Čo za tým môžeme hľadať ? 

Fantastický zážitok, neopísateľná atmosféra, výborný zápas. To všetko a mnoho viac mal v sebe zájazd na zápas Liverpool - Man City. 

V první říjnový týden odehrál Liverpool dva zápasy, a přestože ani jeden nebyl z kategorie jednoduchých, tak nedat gól dvakrát po sobě, na to v poslední době nejsme coby fanoušci tohoto klubu zvyklí. Po utkání v Neapoli jsem neměl čas napsat hodnocení, ale v krátkém příspěvku pod review jsem vyjádřil prakticky všechno, takže víc už se k onomu hodně nevydařenému vystoupení necítím potřebu vracet. Doufal jsem, že v neděli v lize proti Manchester City uvidím úplně jiný Liverpool. Toto očekávání bylo naplněno jen částečně.

Perfektný cestopisný zážitok liverpoolskeho fanúšika z Malty

V uplynulém týdnu jsme se dvakrát střetli s Chelsea, a ačkoli jsme ani v jednom případě nevyhráli, tak moc důvodů k nespokojenosti nevidím, protože sezóna se pro nás i nadále vyvíjí velmi slibně. Herně mě náš tým rozhodně nezklamal ani v jednom z těchto utkání, a v případě významnějšího, ligového střetnutí jsem spokojen i s konečným výsledkem.

Zápas ligového poháru na Anfieldu jsem bral jako předehru toho opravdu důležitého, co se mělo odehrát v sobotu na Stamford Bridge. Na tuto soutěž jsem si nikdy příliš nezvykl, a většinou si ani nepamatuji, jak se zrovna jmenuje, protože její název se neustále mění. Vyřazení v prvních kolech mě vždy nechávalo v klidu, přičemž jsem tato utkání často ani nesledoval. A také ve středu jsem zasedl k obrazovce až na druhý poločas, ale byl jsem zvědav, jak si povedou hráči, kteří se zatím do akce moc nedostali. A musím říct, že se většinou ukázali ve velmi dobrém světle, fotbalem, který předváděli, jsem se bavil. První poločas prý pro nás moc nevyzněl, ale ve druhém jsme byli jasně lepší, vytvářeli si spoustu šancí, a dali i krásný gól. Útoky soupeře jsme vcelku v pohodě stačili zastavovat, takže až do 80. minuty nic nenasvědčovalo tomu, že bychom neměli vyhrát. Ale jak to tak ve fotbale chodí, jednogólový náskok nic neznamená, protože kvalitní protivník, kterým Chelsea bezesporu i v pozměněné sestavě byla, si vždy nějakou tu příležitost vytvoří. V tomto případě se to stalo právě 10 minut před koncem, kdy hosté zahrávali trochu přísnou standardní situaci, z níž padl gól, který byl pak zkoumán přes video. Myslím, že nejen k mému překvapení rozhodčí i po použití techniky branku uznal. Chelsea pak narostla křídla, a Hazard, který přišel na hřiště krátce po přestávce, dokázal tři minuty po vyrovnání, že je rozdílový hráč, když skvělou individuální akcí strhl vedení na stranu hostí. Mezitím Sturridge, který se už předtím do střelecké listiny zapsal, nastřelil břevno, takže klidně mohlo být všechno jinak, nicméně stav 1:2 vydržel až do závěrečného hvizdu.

Vyřazení z ligového poháru jsem však velmi rychle hodil za hlavu a hned se začal těšit na sobotu. Co se týče zápasu na Stamford Bridge, tak to vezmu netradičně od konce, a uvedu jeho hodnocení slovy trenéra Chelsea, Sarriho. Ten po utkání řekl, že remíza je spravedlivá, a pochválil oba krásné góly i výkony obou týmů. S tímto stručným zhodnocením se plně ztotožňuji. V komentářích k utkání jsem se na našich stránkách dočetl dost kritiky, dokonce něco ve smyslu, že nás Chelsea školila nebo že nám nefungovala záloha, no to bych tedy rozhodně neřekl. Ano, stál proti nám v nové sezóně na svém stadiónu podle předvedeného výkonu zatím asi nejsilnější soupeř, který prokázal vysokou taktickou vyspělost, což možná výkon Liverpoolu trochu zkreslovalo. Ale náš tým rozhodně nepropadl, naopak, odehráli jsme velmi kvalitní střetnutí, v němž nás bohužel opět zrazovala finální fáze, což je momentálně asi náš největší problém. A taky jsme si několikrát nepohlídali přihrávky za obranu, z nichž jedna se gólově ujala.

V prvních dvaceti minutách jsme měli o něco více ze hry, a řekl bych, že všechno fungovalo tak, jak v minulých zápasech. Tím narážím na tu již zmíněnou kritiku středové řady, kterou trochu nechápu. Vždyť se nám dařilo jak odebírání míčů při útočných snahách Chelsea, tak i zakládání útoků. Jak s těmi rodícími se šancemi naši hráči vpředu nakládali, to už je druhá věc, ale mezihra se mi z naší strany líbila. Důkazem toho je, že Chelsea se dostávala do šancí zejména po přesných pasech za naši obranu a poté co vedla, tak z i protiútoků. Jestli jsme ale byli ve středu pole občas přehráváni, tak to bylo především v závěru, po vystřídání, kdy jsme museli víc riskovat.

Pravdou ale je že ty přihrávky za obranu nám v sobotním střetnutí nadělaly spoustu problémů. První z nich nevyužil po dvaceti minutách hry Willian, jehož skvěle vychytal Alisson. Dostatečně jsme se však nepoučili, takže za pět minut už bylo zle. Skvělý míč od Kovačiče zakončil Hazard přesnou střelou, na níž si náš gólman stačil jen sáhnout. My jsme pak zvýšili aktivitu, a mohli jsme určitě vyrovnat ještě do přestávky, nebýt už letos tolikrát zmiňované nešťastné koncovky. Ocenil jsem, že Salah se tentokrát aspoň do střeleckých příležitosti dokázal dostávat, ale jejich zakončení bylo mizerné. Tu největší šanci, kdy obránce Chelsea na poslední chvíli vykopl míč z prázdné branky, mu ale nevyčítám, tam udělal všechno nejlépe, jak mohl. Za zmínku stojí v první půli ještě střela Maného nad branku, který ale, jak je u něj bohužel časté, prokázal špatné periferní vidění, v té situaci měl posunout míč doleva na spoluhráče do stoprocentní šance.

Druhou půli jsme začali trochu nekoncentrovaně, dost jsme chybovali a komplikovali si život, takže Chlesea mohla hned po příchodu ze šaten svůj náskok zvýšit. Postupně jsme však zase začali hrát naši hru, získali územní převahu a vytvářeli si šance. Skórovat mohl zejména Mané, který se nádherně uvolnil v pokutovém území a výborně vystřelil, brankář domácích se však vyznamenal. Z dalších šancí pak byla největší ta Shaqiriho, který v průběhu druhého dějství vystřídal Salaha. Bohužel však ideální přihrávku Robertsona z křídla dobře netrefil. Těšil jsem se i na standardní situaci tohoto hráče z podobné parkety, z jaké trefil břevno proti Southamptonu. Tentokrát však jeho přesné střele chyběla razance. Gól mohl dát ještě Firmino, ale jeho hlavičku odvrátil na brankové čáře David Luiz. Domácí hrozili hlavně z brejků, jejich největší šance přišla po rychlém rozehrání standardní situace ještě na vlastní polovině. Bylo to na hranici regulérnosti, protože podobnou akci nám Mariner v první půli zastavil. Naštěstí však Alisson tentokrát skvěle Hazarda vychytal.

Když už se zdálo, že si ze Stamford Bridge odvezeme první ligovou porážku, tak se z dálky nádherně trefil Sturridge, který byl v tu chvíli na hřišti sotva tři minuty! Překrásný fotbalový moment, kterým nám už mnohými odepisovanými útočník zajistil přijatelnou remízu na hřišti jednoho z hlavních konkurentů v boji o nejvyšší ligové příčky. Vzhledem k tomu, že byl na hřišti jen krátce, tak jej nechci označit za našeho nejlepšího hráče v tomto utkání, ale aspoň mu věnuji speciální poděkování v názvu svého hodnocení. Přestože jsem k naší hře v poli nebyl tak kritický jako jiní a naopak ji spíš chválil, tak za dvě chycené tutovky tentokrát hlasuji za Alissona coby našeho nejlepšího hráče na stadiónu Chelsea.

Nastavené minuty utkání se mi za naší strany nelíbily, připadalo mi, že jsme si až příliš vydechli, když se nám povedlo aspoň vyrovnat. Podobně jako proti Tottenhamu jsme se v těch momentech už víc než na hru soustředili na očekávání závěrečného hvizdu rozhodčího. Přitom jsme měli na své straně po vyrovnání psychickou výhodu, proto mi vadilo, že nás Chelsea v úplném závěru hodně zmáčkla, tak, jak se jí to po celou dobu řádných devadesáti minut nepodařilo. I díky těmto posledním minutám střetnutí jsme za remízu velmi rád. Ta sice znamená, že nepřekonáme rekordní sérii ligových vítězství v úvodu sezóny, ale na to se zase tolik nehraje. V konečném účtování může mít nerozhodný výsledek z hřiště Chelsea cenu zlata. Důležité v tuto chvíli je, že i po tomto velmi těžkém utkání máme sezónu stále velmi slibně rozběhnutou.

Začátek sezóny z říše snů pokračuje a kalendář začíná houstnout.

Nevím, jestli hráči Liverpoolu začali číst naše stránky, v každém případě se už potřetí po sobě zachovali podle tipu Janka v preview. Přitom konečné skóre ani tentokrát neodpovídalo průběhu zápasu, jenže zatímco ve dvou předchozích utkáních bychom si zasloužili výraznější vítězství, tak proti Southamptonu jsem rozdíl třídy neviděl. Vyhráli jsme sice znovu zaslouženě a zdánlivě i snadno, to ano, ale náš výkon byl v některých pasážích až příliš profesorský, lehkovážný. Vadila mi zejména spousta nepřesností a zbytečných parádiček.