Hned tři dny po gólově bohaté výhře v Merseyside derby jsme se představili na hřišti Bournemouthu. Před zápasem jsem byl optimističtější, než obvykle, protože jsem věděl o početné marodce v řadách soupeře, která zasáhla i některé jejich klíčové hráče. A navíc za ně nemohl nastoupit ani Harry Wilson, kterého jsme jim půjčili na hostování, a vede si tam velmi dobře. V sezóně 2016 - 2017 jsme sice proti tomuto soupeři oba zápasy pokazili, ale i tak si myslím, že způsob hry tohoto týmu z jihu Anglie nám vyhovuje. Důkazem toho je, že všechna vzájemná střetnutí v uplynulých dvou sezónách Liverpool jednoznačně vyhrál. Neznervóznila mě po utkání s Evertonem ani další rotace v naší sestavě, naopak, nebyl jsem určitě sám, kdo dlouhodobě cítil rozpaky z toho, že nastupujeme pořád v podobném složení. Že se naše hra během podzimních měsíců dostala do jakéhosi stereotypu, na který se soupeři dokázali připravit. Sice jsme díky kvalitnímu hráčskému kádru a silné mentalitě dokázali nakonec ve většině předchozích zápasů strhnout vítězství na svou stranu, ale v poslední době šlo už téměř pravidelně o jednogólová vítězství, na která jsme se hodně nadřeli. Obměna týmu pro zápas s Evertonem vnesla do naší hry značné osvěžení, městského rivala totálně zaskočila, takže proč v tom nepokračovat, když se tolik osvědčila. Dovedu si navíc představit, jak bylo pro dlouholetého manažera domácích složité se na nás připravit, když mohl jen složitě odhadovat, jaká jedenáctka Liverpoolu se proti jeho svěřencům postaví.

Po reprezentační pauze jsme vstoupili do náročného období, v němž zápasy probíhají  v rychlém sledu. Po vydřeném vítězství na Crystal Palace nás čekalo utkání Ligy mistrů na Anfieldu proti Neapoli. Výhra nás mohla s předstihem posunout z prvního místa do vyřazovací fáze soutěže, což by znamenalo možnost pošetřit síly pro závěrečné střetnutí ve skupině v Salzburgu. Naopak, každý jiný výsledek znamenal postupové komplikace. Bohužel, došlo na druhou možnost. Neapol nám nesvědčí, což se opět potvrdilo. Po zápase se mluvilo především o špatně zvolené základní sestavě, já v tomto směru věřím Kloppovi a jeho spolupracovníkům, ale faktem je, že nám kreativita chyběla.  Utkání se navíc vyvíjelo dlouho velmi špatně poté, co po necelých dvaceti minutách hry musel odejít ze hřiště zraněný Fabinho a hned na to z rychlého protiútoku skóroval z těžkého úhlu hostující Mertens. Trefil sice míč výborně, ale nejsem si jist, zda Alisson má úplně čisté svědomí. Při gólové akci nám zatrnulo ještě víc, protože na trávníku musel být ošetřován i Van Dijk, a to už by byla obrovská ztráta, kdyby i on musel střídat. Naštěstí se pak na nohy postavil a střetnutí dohrál, ale události z úvodu zápasu byly vodou na mlýn Neapole. Těm šel navíc na ruku po celou dobu utkání i španělský rozhodčí.

Měl jsem velké obavy z utkání v Selhurst parku. Crystal Palace je vždy těžký, houževnatý soupeř, reprezentační pauzy nám nesvědčí, a navíc byly před utkáním otazníky nad startem některých klíčových hráčů. Nakonec se střetnutí podobalo jako vejce vejci několika jiným, které jsme už letos sehráli. Naštěstí včetně dosaženého výsledku, což je to nejpodstatnější. Je to až neuvěřitelné, ale nelze spoléhat na to, že to tak půjde do nekonečna. 

Liverpool je ako droga, chceme aby naši hráči hrali každý deň. Škoda, že je to nemožné, na druhej strane aspoň sa s nami naše ženy nerozvedú. Pre niekoho našťastie, pre iného žiaľbohu. O to viac ma teší keď vidím, že je medzi nami čoraz viac fanúšičiek, len tak ďalej! Ale k veci. Poriadny absťák zažívam vždy počas reprezentačnej prestávky, sledujem národné tímy, no nedá sa to porovnať s LFC. Tobôž sa to nedá porovnať s momentálnym slovenským nároďákom. Nemôžem im prísť na chuť a po odchode starej gardy  sa čoraz menej zaujímam o tieto zápasy. Naopak, teší ma eufória a úspech bratov Čechov. Veľká gratulácia k postupu. Mám množstvo kamarátov z Česka a necítim žiadnu rivalitu, naopak cítim povinnosť fandiť aj na ME. Lepšou správou ako český postup bol už len fakt, že sa prestávka konečne končí a my sa môžeme opäť sústrediť na našu milovanú PL. Ako hovoríme u nás pod Tatrami, prvý zápas po repre pauze býva ťažký, preto sa cez víkend drž fľašky! Predtým sa ale posaď a prečítaj si pár viet.

V týdnu před reprezentační pauzou jsme na Anfieldu vítězně odehráli dva důležité zápasy. Nejprve v Lize mistrů proti belgickému Genku, v němž jsme byli jasnými favority, a potom ligové utkání proti Manchesteru City, které bylo mimořádně důležité, protože mělo hodně napovědět, jak reálné jsou naše vyhlídky na zisk mistrovského titulu po 30 letech. Obě střetnutí jsme zvládli, tak se na ně pojďme podívat trochu blíže.

Máme za sebou první čtvrtinu Premier League a polovinu skupinové fáze Ligy mistrů v sezóně, kterou si zatím, myslím, všichni výborně užíváme. Dnes tedy pár postřehů k tomu, co jsme viděli od říjnové reprezentační pauzy, ale zároveň i malé ohlédnutí za tím, čeho jsme od srpna svědky.

Bolo mojím veľkým prianím aby táto rubrika bola skôr pravidelná ako nepravidelná, ale ako to veľa krát v živote býva, aj toto prianie nebolo vyslyšané. Od posledného príspevku ubehlo dosť času a ja som konečne po pracovných, svadobných a dovolenkových povinností sadol pred PC a napísal pár viet o predošlých udalostí v našom milovanom klube. Pevne verím, že sa polepším a už to bude len na pravidelne báze.Something special is happening at the anfield this season!

Když se zeptáme, co je štěstí, tak minimálně diváci filmů pro pamětníky spolehlivě odcitují jistou frázi z jednoho již velmi starého populárního filmu. Já bych ale teď jako fanoušek Liverpoolu spíš řekl, že štěstí je něco, co se nám v minulých dekádách ve velké míře vyhýbalo, ale v poslední době nám to chce vrátit. Poslední čtyři zápasy bychom totiž bez přízně štěstěny asi všechny nevyhráli. Jedním dechem je však třeba říct, že náš tým je momentálně psychicky velmi silný a dokáže jít štěstí naproti. Z těchto čtyř utkání už jsem výhry na Chelsea a v Sheffieldu zhodnotil, teď tedy něco ke dvěma střetnutím v uplynulém týdnu na Anfieldu. V obou případech se z nich vyvinuly thrillery, které ale měly naštěstí dobrý konec. Obě výhry nás tak stále drží ve hře o dvě nejcennější trofeje.

Poslední zápas, který jsem na těchto stránkách zhodnotil, jsme odehráli ještě v srpnu, takže uplynul prakticky celý měsíc, než jsem si díky velkému zaneprázdnění našel čas, abych napsal, co se za toto období stalo. Zápasy Liverpoolu jsem ale všechny viděl.

Pohled na tabulku Premier League po čtyřech odehraných kolech je z pohledu fanouška Liverpoolu až neskutečně pěkný. K dokonalosti mu možná chybí jen to, aby Citiziens, stejně jako tomu je u dalších konkurentů, neměli v kolonce bodů dvouciferné číslo, ale to už bychom asi opravdu chtěli moc. Když se však podívám na bodové zisky týmů, které na tom byly ještě před pár lety mnohem lépe než my, tak mě dosavadní průběh nového ročníku PL hřeje na duši. A když si zároveň uvědomím, že mnozí naši hráči nebyli v úvodních zápasech v optimální formě, a že se nám navíc hned v prvním poločase úvodního ligového utkání zranila gólmanská jednička, jeden z hlavních strůjců úspěchu loňské sezóny, tak to všechno dostává ještě další pozitivní rozměr.