pivovar helf

Konečně v Liverpoolu

Blog3

Report zo zájazdu fanúšika na Anfield

 

Už roky jsme s kamarádama plánovali, že se podíváme na náš milovaný klub na vlastní oči. Jenže vždycky zůstalo u půlročního plánování a  něco nevyšlo 
nebo to nějak vyšumělo do ztracena. Na konci února tohoto roku jsme se konečně dali dohromady a něco podnikli. V březnu jsme navštívili  domácí zápas Liverpoolu proti Burnley . Nutno podotknout , ulehčilo nám, že to bylo přes CK , která zajistila letenky, ubytování a lístky , ovšem cena nebyla nijak vysoká v tomhle termínu a bylo to všechno celkem narychlo ,takže spokojenost. Domluva a zaplacení proběhlo během deseti dnů. Teď už přišlo jen těšení. Nakonec jsme cestovali tři kamarádi.
 
Je pátek ráno 10.3.2017 a já se probouzím do mlhavého , deštivého rána. Popravdě jsem nemohl ani dospat. Nabírám autem moje dva kamarády a míříme na letiště do Bratislavy kde nám to v 10 dopoledne letí do Leedsu. Z Uherského Brodu to je do Bratislavy kousek, takže jsme zachvilku na místě. Na letišti si dáváme pivo a zjišťujeme ,že nebudeme jediní kdo letí na fotbal což nám dodává na sebevědomí,  jelikož ani jeden z nás nemluví anglicky ale všichni německy. V dnešní době her, seriálů, filmů a sportovních přenosů si ale říkáme, že to nějak zvládneme . Let probíhá klasicky , takže nuda. Jediný kdo je nadšený je kamarád , který letí poprvé letadlem, ale i to přejde po 15 minutách prvotní nadšení z letu .
Do Leedsu jsme doletěli kolem oběda a v  Anglii nás přivítalo zatažené počasí s mrholením.  Nasedáme do autobusu a vyrážíme po silnici směr Liverpool. Zachvilku jsme na místě v hotelu na okraji Liverpoolu.
Dozvídám se ,že jsme 6 mil od Anfieldu a 12 minut od centra města vlakem. Jelikož máme stanici hned za hotelem ( Old Roan ) tak to není žádný problém.
V hotelu narážíme na dva čechy, kteří také letěli na Liverpool a už tu jednou před pár lety byli a tak nám nabízí jestli snima nechceme zajít navečer do města. Sedáme na vlak a míříme do stanice Liverpool Central. Vlak tam přes den jezdil snad každých 15 minut tak mi to přišlo něco jako pomalejší metro. Když jsme vyšli z nádráží tak první čeho jsem si všimnul byla  138 metrů vysoká věž St. John's Beacon , kterou jsem si zapamatoval jako orientační bod. Jde vidět z hodně míst takže jsme se vždycky vraceli k ní. 
Procházeli jsme město bez nějakého cíle a nasávali atmosféru města Beatles. Navštívili jsme také jeden velký fanshop LFC ve městě.
Už jsme si ale chtěli i něco dopřát , tak jsme zavítali do známé Mathew Street. První zastávka byla ve Flanagan's Apple kde jsme si dali první pivo v Anglii, tmavé Guinness a také poslední tmavé. Je to na chuti a mně nějak neoslovila. Poté už jsem pil jen jinší světlé. Ten večer jsme vystřídali hodně klubů a hospod ,ale nejvíc nás to bavilo asi v Cavern Pubu. Prostě vydařený pátek . Zpátky na hotel jsme se dostali někdy v noci . Při zpáteční cestě vlakem jsme dokonce museli někde v půli cesty vysednout a čekat na jinší spoj ,jelikož vlak kterým jsme jeli měl konečnou. Upozornili nás na to nějaké paní vracející se z párty. Naše angličtina a komunikace se nejspíš zlepšovala s počtem vypitých piv !
 
V sobotu dopoledne jsme měli na programu prohlídku stadionu. Nenechali jsme nic náhodě a už kolem 8 ráno jsme jeli taxíkem na stadion. Když nás taxi zavezlo až před Anfiled , my vysedli a poprvé jej uviděli byla to paráda . Pobíhali jsme okolo stadionu snad dvě hodiny, nikde nebylo ani živáčka takže jsme si to užívali. První kroky vedly k bráně , Shankleyho socha, fanshop . Poté jsme šli konečně dovnitř a začala prohlídka . Začali jsme v místnosti pro novináře, pak cesta vedla do místnosti na tiskovky, kabina domácích, salon pro návštěvníky. Chodby byly krásně zdobené vlajkami a logy klubu, starými plakáty i novinovými články, nápisy a vším možným. Nacházeli jsme se v útrobách tribuny Main Stand . Z chodeb už bylo místy vidět  i na plochu  ,tak jsem nenápadně nakukoval. Potom jsme konečně vyšli a ohromila mě ta krása! Chvíli jsme jen tak seděli a vychutnávali výhled na tribuny a opravdu krásný trávník. Sešli jsme dole na střídačky, vlastně až k trávníku a já si říkal, jaký hukot a zároven krása to musí být,běhat tady dole před vyprodaným stadionem. Naše cesta vedla na The Kop když v tom začal hrát z reproduktorů   " You'll never walk alone " a to už měl husí kůži opravdu každý. Když jsme odcházeli z tribun pryč, jako suvenýr si každý mohl vzít čerstvě posekaný  trávník, nikdo z nás toho ale nevyužil :-) .
Nakonec jsme navštívili klubové muzeum na stadionu, kde jsou historické dresy,trofeje, suvenýry a různě zajímavosti.Virtuální prohlídka je i na webu pro zvědavce pro zvědavcePryč se nám moc nechtělo , ale přece jen jsme odešli. 
Řekli jsme si, že se vydáme do centra a aby jsme líp poznali  Liverpoolu tak půjdeme pěšky. Nějak jsme určili směr podle mobilu a šli, po chvíli jsme z dálky viděli "naši" známou věž tak jsme šli prostě k ní. Ušli jsme asi 5 km a byli v centru.  Navštívili jsme Albertovy doky, které jsou moc hezké. Město bylo plné masek a  komiksových postav, nechápali jsme co to je , ale nepřišlo nám to normální. Nás jako marvelové nadšence to samozřejmě zajímalo a bavilo a potom jsme zjistili , že v Echo Areně se koná Comic Con . Arena se nacházela ihned vedle doků takže jsme před arenou obdivovali proudící davy kostýmů. Dovnitř jsme ale nešli a raději zvolili sportbar a sledovaní sportovních přenosů a pití piva. Cestou na hotel byl vlak plný fanoušků Evertonu, kteří ten den hráli své utkání . Večer už jsme jen v klidu poseděli v restauraci na hotelu a čekali na neděli.
 
Neděle byla tu , těšení velké ,ale zároveň jsme byli ještě trošku nervozní z toho ,že jsme pořád neměli lístky. Měli jsme je slíbené ,ale jelikož jsme byli tří a chtěli být i vedle sebe tak nás nechal chlápek nakonec s tím, že se uvidí jinak by jsme šli asi dvojice spolu a jeden jinam. Dopoledne jsme šli do McDonaldu a telefon, že máme lístky vedle sebe. Dovezl nám  do mekáče membership karty a  předal nám je s tím, že je nemáme ztratit :-). Po obědě jsme jeli taxikem ke stadionu rivala ke Goodison Parku aby jsme ho omrkli aspon zvenku a pak si prošli Stanley Park pro představu jak jsou od sebe stadiony daleko v tomto případu opravdu spíše blízko. Zhruba dvě a půl hodiny před zápasem jsme přišli ke stadionu a vychutnávali předzápasovou atmosféru. Občerstvili se pivem a šli hledat vchod. Stáli jsme vedle nějakého securitáka ,když v tom metr od nás zastavilo auto stáhlo okýnko a postava v něm se ho něco začala ptát. Byl to Henderson. Vyfotili jsme si ho a trošku litovali,že bylo dost času a prostoru na selfie, ale v té chvíli nás to nějak nenapadlo.Poté jsme si ještě obešli stadion, podívali se na památník Hillsborough, který byl v nově upravené zahradě pod tribunou Main Stand. Na téhle tribuně byly i naše místa. Vešli jsme přes turnikety dovnitř , po hodně schodech jsme vyšli nahoru a užívali si výhled ( 83 řada ) jak na plochu tak na město. Stadion se rychle zaplnil celý a když začalo hrát tolik známe YNWA se zpěvem tisíce fanoušků tak to bylo něco. Jeden z nejsilnějších zážitků v životě.
Zápas neměl nijak oslnivé tempo, hosté šli rychle do vedení, ale musím uznat , že po hezké akci,  potom se ale klasicky zatáhli. Reds do nich bušili ,ale bez vážnější šance, až v nastavení prvního poločasu vyrovnal Wijnaldum. Druhý poločas jsme hráli o dost líp a taky přišly šance. Rozhodující moment přišel v 61. minutě kdy Can napřáhl zhruba z 25 metrů a nádherně se trefil po zemi k pravé tyči. Konečně po vedoucí brance ožil i stadion. Dokonce zápasu bylo z naší strany ještě dost šancí. No  zažili jsme ovšem infarktový závěr, kdy hosté mohli ve 3. minutě nastavení vyrovnat a to když Lowton napálil svoji střelu z malého vápna nad bránu.  O to víc  3 body  potěšily !
Víc sem se o zápase nechtěl rozepisovat, spíše jsem chtěl všechno okolo. Pro představu šancí je tu highlights.
 
Po zápase jsme se ještě chvilku kochali výhledem a pomalu odcházeli. Před stadionem jsme se připojili k dlouhému davu lidí, kteří odcházeli k domovům. Vrátili jsme se na hotel a večer probrali zápas v restauraci. V pondělí ráno nás čekala cesta autobusem opět na letiště do Leedsu a cesta do Bratislavy a domů. Přivezli jsme si super zážitky a splněný sen. Určitě se tam někdy podívám znovu. Ted už vím jak to tam funguje, takže bych si troufnul i bez cestovky. Třebas někoho tento článek nakopne taky k tomu aby si splnil sen.
 
Jinak v červnu tohoto roku jsem se oženil. Když jsem šel od oltáře , hrálo YNWA a dort byl díky ženě také s tématikou LFC .
Rok 2017 si určitě budu pamatovat
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        Oli
photo
IMG 20170311 093833
 
IMG 20170311 100101
 
IMG 20170311 101351
 
IMG 20170312 152514
 
IMG 20170312 171600
 
IMG 20170312 180521

 

 

Bleskové zprávy

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

TAA si nezahraje 4 týdny

Trent Alexander-Arnold bude muset podle prognóz vynechat 4 týdny kvůli zranění kolene, které utrpěl při sobotní předzápasové rozvičce. Pro nadcházející duel s Crystal Palace je ohrožen i start Giniho Wijnalduma.

Bez názvu 1

Facebook