pivovar helf

Jak jsem šla „sama“ na fotbal

Je první máj, ale v Merseyside tento den patří jednoznačně fotbalu. Andyho bývalý tým přijíždí do Liverpoolu, aby ukázal, že i bez number nine dokáže uhrát dobrý výsledek.

Čas zápasu je nezvykle brzo, výkop v poledne. Přes týden je Anfield tak trochu čtvrtí duchů, otevřená je tu jen hrstka obchodů. To ale neplatí pro hrací den. Od ranních hodin je všechno otevřeno, fast foody, stánky se suvenýry. Příjíždějí první fanoušci, na nákupy, na návštěvu muzea, na několik piv před zápasem. Všichni patřičně nabuzeni po předchozích zápasech, které Reds zvládli na výbornou.

Brzký začátek zápasu jsem uvítala, protože skvěle navazoval na boj Arsenalu s United. Lístek jsem si měla vyzvednout před zápasem na pokladně. Chtěla jsem se vyhnout svému zlozvyku dělat vše na poslední chvíli, proto můj plán byl jít před devátou hodinou pro vstupenku. Vyhnout se frontě na pokladně, vrátit se domů a bez stresu, že nemám ještě lístek, se připravit na zápas. To se mi samozřejmě nepovedlo, komunikace s přáteli a čtení článků mě zdrželo. Nový plán tedy byl jít v deset na stadion a už zde zůstat. Tady začíná těžko uvěřitelná část tohoto dne, o kterou se s vámi ráda podělím.

Nutno podotknout, že mám dva telefony, jeden s českou sim kartou, druhý s anglickou. Používám pro komunikaci jen anglické číslo nebo internet, takže český telefon leží s tichým režimem na stole a témeř o něm nevím. Navíc mi tam chodí denně několik upozornění na nové emaily, ty zprávy kolikrát ani neotevírám. Obouvala jsem si boty, když jsem si všimla, že telefon svítí kvůli nové zprávě. Mávla jsem nad tím rukou a s myšlenkou dalšího emailu v podobě Slevomatu jsem to ignorovala. Když jsem si brala klíče, přece jen mi to nedalo a otevřela jsem příchozí zprávu. Když vám tohle s pobaveným úsměvem na tváři píši, docela ráda bych viděla svůj výraz po přečtení sms: „Čau Luci, tak stojíme před Anfieldem, já a Mates. Drž palečky, oba zdravíme.“ Zprávu jsem si přečetla třikrát, než jsem uvěřila tomu, že čtu správně. Navíc jsem nevěděla kdo píše, všechny mé kontakty zůstaly v paměti telefonu, který teď používám pro anglické číslo. Ve zmatku jsem psala Ondrovi přes komunikátor, jestli nezná číslo a že ti dva jsou na Anfieldu. Odpověď přišla obratem, že to jsou zřejmě Vyškováci, kteří přijeli na zápas. V tu chvíli se mi vybil notebook, ale ta informace byla dostačující. Napsala jsem v rychlosti odpověď „Vycházím z baráku, počkejte na mě třeba před Albertem, jsem tam za 10 min“ a letěla na Anfield.

Do posledního momentu, dokud jsem ty dva neviděla, jsem nevěřila, že je to vážně pravda. Seznámili jsme se na ruzyňském letišti v listopadu 2009, kdy jsme všichni cestovali na zápas LFC proti Birminghamu. Tam svou roli také sehrála nahoda, dvouhodinové zpoždění letu a asi i patřičná dávka alkoholu během čekání na letadlo. Další naše setkání, už plánované, bylo v únoru ve Hvězdě před zápasem se Spartou. Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že se potkáme v Liverpoolu před stadionem za takové souhry náhod a okolností.

V tom zmatku jsem doma zapomněla doklady, takže jsem šla vtipně pro lístek jen s fan card number a kartičkou na autobus, kde byla moje fotka a jméno. Nakonec to ale stačilo a už nic nebránilo v tom, abychom zahájili předzápasovou přípravu u Alberta.

Mates ani Luboš neměli tušení, že jsem v Liverpoolu. „Po příjezdu na Anfield jsme se šli podívat k památníku Hillsborough, poté do Stanley parku, kde by měl v budoucnu stát nový stadion. Během procházky jsme posílali pár známým smsky. Poslali jsme zprávu i Lucce, protože jsme viděli její fotky ze zápasu s ManCity. Chtěli jsme zamachrovat, že nejsme žádný béčka a že jsme teď taky na Anfieldu“. Přála bych si vidět jejich výraz potom, co si přečetli mou odpověď. „Ty vole, Mates, ona je tady!“

V tento nádherný slunečný den Liverpool opět nezklamal a potřetí za sebou jsme se mohli tešit z vítězství 3-0. Na hráčích je vídět bojovnost, sebevědomí a hlavně velká pohoda. Man of the match bez váhání Suarez, dobrou zprávou byl návrat Andyho na hřiště. Seděla jsem vedle kotle hostů, kteří mu dávali patřičně najevo, co si o něm myslí. Nebyl ale problém je překřičet, takže toho po nějakém čase nechali. Jak řekl Kenny, Andy je mladý hráč a z toho se oklepe.

Radovat se během jednoho měsíce na Anfieldu z 11 vstřelených golů je jako pohádka. Třešňičkou na dortu je Pepeho čistý štít. Po zápase jsme zašli do The Sandon pub na Gunners, kteří svým vítězstvím udělali pomyslnou tečku za tímto dnem. Ve fotogalerii na z tohoto víkendu je přiloženo i video, jak LFC fans reagovali na jejich výhru. (poz. redakce - komu že to naši fanoušci přáli a hlavně komu ne?)

Pondělní odpoledne jsem strávila v centru Liverpoolu, opět ve společnosti přátel z Vyškova. Jen těžko jsem se s nimi loučila, ale vzpomínky na takové setkaní rozhodně zůstanou.

Za necelé dva týdny dorazí moje rodina a přijedou i další fanoušci LFC. Schyluje se tu k velké bitvě a nejdůležitějšímu zápasu letošní sezony. Navíc pro mě okořeněné tím, že můj taťka fandí Spurs.

Jak jsem psala na úvod, první májový pro mě znamenal hlavně fotbal, ale nakonec neuschnu. Sice to nebylo pod rozkvetlým stromem, ale pro fanynku LFC nemůže být Anfield Road lepším místem. Velké YNWA do Vyškova a pro celý Liverpoolský net.

Bleskové zprávy

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

gel 260x350

Facebook