pivovar helf

Bouřka po týdnu sucha

Blog3

Zápasy s West Hamem a Bournemothem jsem neviděl celé, tak jsem si je netroufal zhodnotit. Dva šlágry v minulém týdnu, kdy jsme nastoupili nejprve v úterý na Anfieldu proti Bayernu, a poté v neděli na Old Trafford proti Manchesteru United jsem už sledoval od první do poslední minuty. Obě utkání skončila bezbrankovými remízami, což u Liverpoolu nebývá zvykem, ale na druhé straně se tomu poté, co jsme v poslední době předváděli, nebylo zase tolik co divit.

Pravdou je, že zápas s Bayernem ukázal, že i když nepadne gól, tak se může jednat o atraktivní střetnutí. Aspoň já jsem si užil každou jeho minutu, přičemž jsem oceňoval jak pěkné fotbalové momenty na obou stranách, tak i taktiku obou týmů. Myslím, že vzhledem k situaci postavil Klopp základní jedenáctku optimálně. Obětování Fabinha na post stopera bylo nezbytné, a zcela jistě se nám vyplatilo. I díky tomu jsme bez Van Dijka neinkasovali, čehož si velmi cením, protože, upřímně řečeno, před zápasem jsem tomu nevěřil. Ale ještě větší překvapení pro mě bylo, že Fabinho v podstatě nechyběl v záloze, protože všichni naši středopolaři podali skvělý výkon! Právě uprostřed hřiště se nám povedlo soupeře často přehrávat, z čehož se rodily naše největší šance. Bohužel však výkon našeho útoku zůstal, nikoli poprvé v této sezóně, za očekáváním, takže jsme žádnou z dobrých příležitostí nebyli schopni gólově zúročit.

Na druhé straně, Bayern měl největší šance po našich nevynucených chybách, kterých jsme udělali na tak důležitý zápas s tak kvalitním protivníkem až příliš. Z předchozího odstavce sice vyplývá, že celkově naši obrannou hru chválím, ale ty riskantní rozehrávky před naší brankou, do kterých se zapojoval i Allison, mě stály hodně nervů! A nebylo to poprvé. Nechci snižovat kvalitu pressingu hostí, ale z mého pohledu byla spousta chyb, jichž jsme se dopustili, nevynucených. Jeden příklad za všechny, který se sice netýká onoho nervy drásajícího posunování míče mezi hráči v okolí našeho pokutového území, ale demonstruje v plné nahotě, co jsme dělali špatně. A to nejen proti Bayernu. Někdy v závěru prvního poločas TAA krásně vyvážel míč z vlastní poloviny, už jej zbývalo jen v pravou chvíli snadno posunout na hráče běžící před ním, kteří by mohli jít do přečíslení. A dokonce asi hodně výrazného! Místo toho však nejenže přišel o míč, ale ještě z toho byla velká šance soupeře, která skončila tuším jejich jedinou střelou přímo na branku, a ještě následoval rohový kop. Nebylo to zdaleka poprvé, kdy někdo z našich hráčů zdlouhavě vodil míč, místo aby jednoduše nahrál dobře postavenému spoluhráči. Ale abych byl spravedlivý, tak v druhé půli už jsme těch chyb udělali mnohem méně.

Výsledek 0:0 z Anfieldu proti bavorskému velkoklubu není zase tak zlý, v odvetě rozhodně nejsme bez šancí. Ostatně, tato situace už tady jednou byla, a to na jaře 1981, kdy tehdejší hvězdami nabitý Bayern v čele s Breitnerem a Rummeniggem uhrál v Liverpoolu také bezbrankovou remízu, s níž byl tehdy, pokud si matně vzpomínám, spokojen. Byla to ale předčasná radost, utkání v Mnichově skončilo 1:1, a z postupu se tedy díky pravidlu o brance vstřelené na hřišti soupeře radoval náš tým, který nakonec v onom roce dotáhl své tažení nejprestižnější evropskou soutěží až k zisku trofeje. Tak třeba se historie zopakuje. V každém případě pro odvetu vidím všechno otevřené, šanci postoupit mají určitě oba týmy.

Mnohem méně jsem byl spokojen v neděli, i když před zápasem v takzvaném divadle snů bych remízu bral. Jenže když sečteme tři vynucená střídání domácích do přestávky plus Rashforda kulhajícího zhruba od poloviny první půle, tak to byla situace, která se prostě měla využít lépe! Bez ohledu na to, že jsme také ještě v úvodním dějství přišli o jednoho klíčového hráče. A možná ještě horší byl způsob, jakým jsme velkou příležitost porazit Manchester United na jeho stadiónu promarnili. A hlavním důvodem opět bylo, že jsme byli úplně jaloví v ofenzívě. Co nám bylo platné, že jsme dobře drželi míč a že se utkání většinou odehrávalo na soupeřově polovině hřiště, když nikdo z našich hráčů jakoby nechtěl vzít odpovědnost na sebe. Čím víc jsme se přiblížili k brance United, tím víc byla vidět na hráčích Liverpoolu bezradnost, chyběla tam myšlenka i lepší pohyb, k vidění byla i spousta nepřesností, a střílet snad měli hosté úplně zakázáno. Větší šance si tak nakonec vytvořili hráči Manchesteru, takže můžeme být rádi, že jsme nakonec získali aspoň bod, o nějž jsme se udrželi na čele ligové tabulky. Víc se mi k tomu zápasu nechce psát.

Hned tři dny po Manchesteru, nás však čekal na Anfieldu Watford, který sice nepatří k pětici největších soupeřů, ale určitě ani k nejslabším týmům Premier League. Hosté přijeli navíc prakticky kompletní a byli o dva dny odpočatější, než Liverpool. Náš tým naopak musel změny v sestavě udělat, bylo ale hlavně potřeba, aby se něco změnilo i v ofenzívním herním projevu. A to se naštěstí povedlo. Liverpool šel v tomto utkání od začátku cílevědomě za vítězstvím. Na předvedené hře se sice daly najít chyby, ale hráči v červeném konečně předvedli, výkon, jaký bychom od nich chtěli vidět pravidelně. Výsledkem toho všeho bylo, že po střelecké impotenci v předchozích dvou střetnutích se s góly v síti soupeře roztrhl pytel. 

V prvním dějství skóroval dvakrát krásně Mané, a vždy po centrech TAA. Šancí jsme ale měli víc, takže rozhodnuto mohlo být už do přestávky. Zejména byla škoda, že Salah asi chtěl za každou cenu dát gól, přičemž několikrát mohl řešit určité situace lépe, než se snažit prosadit sám. I on však, stejně jako většina hráčů, podal mnohem lepší výkon, než v minulých zápasech.  Watford zahrozil v prvním poločase jen dvakrát, až na jeho konci. V obou případech se po pěkných kombinacích hostům málem se povedlo vyšachovat naši obranu, ale Allisonovo konto zůstalo čisté. Po přestávce jsme pokračovali v soustředěném výkonu, a vytvářeli jsme si další brankové příležitosti. Třetí gól jsme však přidali až v polovině druhého dějství, když se střelecky prosadil Origi, který také zaslouží pochvalu za středeční výkon. Hýřil aktivitou, nabízel se do kombinace, výborně vypomáhal defenzívě, a při gólu byl příkladem těm hráčům, kteří v minulých zápasech vymýšleli složité věci místo toho, aby se pokusili o střelbu. Za tohoto stavu se nás soupeř snažil ještě pozlobit, byl tam z jejich strany jeden vydařený náběh za naši obranu, zakončený nebezpečnou střelou z úhlu střelou z úhlu, s níž si Allison naštěstí poradil. A pak tam byly dva trochu zbytečné fauly Robertsona, po nichž zahrával Watford standardní situace z nebezpečné vzdálenosti. Po té druhé naštěstí jeden z hráčů ve žlutých dresech ve vyložené šanci naši branku přestřelil. No ale potom už TAA přidal svůj třetí gólový centr, tentokrát jej posadil na hlavu Van Dijka. Totéž udělal chvíli na to Robertson, takže Virgil, stejně jako Mané, skóroval hned dvakrát.

Pětigólová bouřka po dvou zápasech minulého týdne, kdy jsme neměli možnost vidět náš tým skórovat, výrazně osvěžila mysl všech fanoušků Liverpoolu. Radost ale přinesla i předvedená hra, nebylo snad hráče, který by si nezasloužil za výkon proti Watfordu pochvalu. Teď musíme jen doufat, že podobná představení budou z naší strany k vidění až do konce sezóny. Pokud hráči pochopili, že bez střel na branku se nedá vyhrávat, a že jednoduchý, přesný centr do šestnáctky protivníka může mít někdy větší efekt, než složitá kombinace přehuštěném prostoru, pak věřím, že se následujících utkání nemusíme přehnaně obávat. I když samozřejmě musíme chovat respekt ke všem soupeřům, s kterými se letos ještě utkáme.

Když jsme se v první polovině prosince dostali o bod do čela ligové tabulky, tak jsem byl zvědav, jak dlouho tam vydržíme. Jsem rád, že jsme tam stále i teď, na začátku března, to že nás ve vedení občas vystřídali Citiziens díky většímu množství odehraných zápasů, nepočítám. Nechme stranou i to, že náš náskok mohl být v tuto chvíli určitě větší, a podívejme se na to, co nás ještě čeká. V lize to bude deset zápasů, což je stále velká porce, ale zároveň překážky na naší cestě pomalu ale jistě ubývají. Je zatím sice těžké uvěřit, že se nám povede všechna zbývající utkání vyhrát, ale po tom, jak jsme si poradili s Watfordem, to nemusí být nereálné. Šest z těchto deseti zápasů nás čeká proti týmům z konce ligové tabulky, na které by výkon ze středy jednoznačně stačit měl, i když třeba Newcastle a Burnley odehráli v poslední době několik dobrých střetnutí. Další dva soupeři jsou tabulkově na úrovni Watfordu, takže by to mělo také stačit. Ale v případě derby s Evertonem člověk nikdy neví a s Wolves hrajeme až úplně nakonec, takže tam půjde i o to, jaká bude před posledním kolem situace. No a z těch papírově nejtěžších rivalů nás čeká ještě Tottenham a Chelsea, přičemž oba tyto týmy přivítáme na Anfieldu, takže ani tady bychom nemuseli ztratit. Do karet nám hraje i to, že s nastupujícím jarem jdou naše výkony většinou hodně nahoru, když nic, tak minimálně bychom už neměli hrát na tak špatném terénu, jako proti Leicesteru, což nám zjevně nesvědčilo. A dalším trumfem může být, že naši ofenzívu posílí v dohledné době již téměř vyléčený Ox.

Z uvedeného mi vyplývá, že derby s Evertonem, které nás bezprostředně čeká, bude mít takovou důležitost, jako už dlouho ne. Uvidím je doufám aspoň improvizovaně, bezprostředně po příjezdu do Itálie. Tak snad náš tým přistoupí ke střetnutí na sousedním stadiónu s plnou zodpovědností, a nezkazí nám neděli, v mém případě pak celou dovolenou.

Bleskové zprávy

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

TAA si nezahraje 4 týdny

Trent Alexander-Arnold bude muset podle prognóz vynechat 4 týdny kvůli zranění kolene, které utrpěl při sobotní předzápasové rozvičce. Pro nadcházející duel s Crystal Palace je ohrožen i start Giniho Wijnalduma.

Za teplem do Dubaje

Liverpool FC využije jedenáctidenní pauzu mezi utkáními s Crystal Palace a Leicesterem k tréninkovému kempu v Dubaji. LFC tam zavítalo již v rámci loňského ledna.

zbieraj body liverpoolsky

Facebook