pivovar helf

S jídlem vzrostla chuť

Blog3

Na přelomu roku jsme odehráli dva zápasy proti soupeřům, kteří by papírově měli patřit mezi pět nejsilnějších. Zatímco na konci starého roku jsme se utápěli v euforii po vysokém vítězství nad Arsenalem, tak dva dny po Novém roce nás posadil zpátky na zem náš asi nejsilnější soupeř v boji o titul. Ano, musíme už věci nazývat pravými jmény, protože v boji o prvenství v letošním ročníku Premier League reálně jsme. I kdybychom o tom raději nechtěli mluvit, tak to slyšíme ze všech stran, a není možné se tomu vyhnout.

Když jsme během podzimu vítězili mnohdy po nepřesvědčivých výkonech, zatímco Manchester City své soupeře drtil, tak většina z nás moc nevěřila, že bychom sen, který se protáhl už na neskutečně dlouhých 29 let, mohli konečně naplnit. Není divu, forma Citiziens budila obrovský respekt. Body jsme ale ztráceli minimálně, a neustále tak drželi za leaderem těsný odstup. A když jsme pak na začátku prosince velmi šťastně porazili na Anfieldu městského rivala, tak nás to nakoplo i k lepším výkonům. No a co víc, ještě v první půli posledního měsíce v roce Manchester City prohrál na Chelsea a Liverpool se tak dostal o bod do čela ligové tabulky. Tehdy jsem v nadpisu svého hodnocení vznesl dotaz, jak dlouho vydržíme v čele. Tato otázka byla zcela na místě, protože v zimním období jsme v minulosti uměli poztrácet hodně bodů, a čekaly nás nejen velmi těžké ligové zápasy, ale chtěli jsme i z ne úplně ideální výchozí pozice postoupit přes Neapol do vyřazovací fáze Ligy mistrů. A připomínám, že náš náskok činil jeden bod při horším skóre ve srovnání s Citiziens. Následně jsme však porazili potřebným výsledkem jak zmíněného italského soupeře, tak v PL i Manchester United, a zůstali na prvním místě ligové tabulky i po dalším kole.

Těsně před vánočními svátky jsme zajížděli na stadión nebezpečného Wolverhamtonu, který si získal respekt zejména tím, že kromě Tottenhamu obral o body všechny ostatní týmy, usilující o nejvyšší příčky, tedy včetně Citiziens. Utkání jsme někteří sledovali společně ve Vyškově, bylo to drama až do konce, ale dotáhli jsme je do vítězného konce. Tím jsme si zajistili vedení v PL přes vánoce, ale k tomu, abychom byli na prvním místě i po Novém roce nebo ještě lépe i po zápase na Etihad Stadium, bylo v tu chvíli pořád hodně daleko. A myslím si, že nejsem sám, kdo by byl tehdy šťasten za onen jednobodový náskok i po třetím lednovém dnu roku 2019.

Co se však odehrálo po fotbalové stránce v posledních deseti dnech roku 2018, byla pro fanoušky Liverpoolu nádherná vánoční pohádka. Zatímco náš tým si na Boxing Day v pohodě poradil s Newcastle a uzavřel tak první polovinu soutěže s 16 výhrami a třemi remízami, tak Manchester City hned dvakrát prohrál se soupeři, kteří papírově nepatří mezi ty úplně nejsilnější, z toho jednou dokonce i na domácí půdě. Citiziens tak byli předstiženi i Tottenhamem, který vánoční svátky oslavil dvěma vysokými výhrami, a začal si možná také brousit zuby na případný zisk titulu. Jenže v posledním ligovém kole v roce 2018 nečekaně padl doma s Wolverhamptonem, což jej vrátilo na zem. Tento zápas se odehrál těsně před tím, než jsme na Anfieldu přivítali Arsenal.

V úvodu utkání s kanonýry jsme byli aktivnější, ale také jsme hodně chybovali. Soupeř se díky jedné z našich hrubých chyb dostal už někdy v sedmé minutě do velké šance. Tu sice ještě neproměnil, ale my jsme se příliš nepoučili, takže další laxnost už hosté potrestali a šli do vedení. Dlouho se ale neradovali, protože Liverpool prokázal svou mentální sílu, o níž jsem už minule také psal. Za pět minut se díky brankám Firmina podařilo otočit z 0:1 na 2:1. Pomohla nám k tomu hlavně v prvním případě i obrana Arsenalu, která k tomuto utkání nemohla nastoupit v ideálním složení, a bylo to po celý zápas znát. Druhý gól Firmina byl ale nádherný. Po půlhodině se nám povedlo náskok navýšit na 3:1, a krátce před přestávkou z nepřesvědčivě kopnuté penalty Salah dokonce zařídil, že jsme šli do kabin s třígólovým náskokem. Ani naše obrana však nebyla v tomto střetnutí úplně pevná, soupeř díky našim chybám i nadále hrozil, tak jsem ještě neviděl v přestávce zápas jako rozhodnutý. V druhé půli pokračovalo vše v podobném duchu jako v prvním dějství, při našem výrazném vedení mi utkání připadalo jako zbytečně divoké. Chtělo to více hru zklidnit, což se částečně povedlo až po příchodu mnohými kritizovaných hráčů, Hendersona a Lallany. Střetnutí jsme ale dovedli k vysokému vítězství i díky další penaltě. Některá rozhodnutí hlavního arbitra Olivera sice podle očekávání neušla kritice z tábora soupeře, za sebe si ale myslím, že první penalta byla odpískána správně. U té druhé si jistý nejsem, ale možná tam byla kompenzace za předchozí zákrok tuším na Maného, který mohl být jako penaltový také posouzen. Arsenalu se sice v tomto směru nedivím, že si stěžuje, možná i oni měli penaltu kopat, ale celkově si myslím, že jsme vyhráli zaslouženě, a to i přes chyby, kterých jsme se dopouštěli.

Do nového roku jsme tak vstoupili se sedmibodovým náskokem na Manchester City a dokonce s devítibodovým na Tottenham. O ostatních konkurentech ani nemluvě. Řekl by někdo z nás toto ještě v listopadu? Nebrali bychom všemi deseti čtyřbodový náskok na City po vzájemném utkání po Novém roce ještě třeba před vánocemi, během vítězného zápasu s Wolverhamptonem nebo i bezprostředně po něm? Jenže s jídlem logicky vzrostla chuť, naše rétorika se vůči Citiziens oproti podzimu hodně změnila, minimálně v remízu většina z nás věřila, hodně často se však objevovaly i tipy na vítězství, které by nám zajistilo luxusní, desetibodový náskok na tohoto rivala. Nakonec jsme však utrpěli první ligovou porážku v sezóně, což, jak jsem měl možnost zaregistrovat, spousta fanoušků na můj vkus dost nepřiměřeně zkritizovala.

Nechci přehlížet chyby Lovrena ani některé další nedostatky v naší hře, ale podle mě jsme nepodali tak špatný výkon, jak bych si podle příspěvků některých fanoušků mohl myslet. Kdo tvrdí, že jsme měli nasadit ofenzívnější sestavu a hrát útočněji, tak ať si vzpomene na utkání s Chelsea v dubnu 2014, které nás tehdy připravilo o titul. Tehdy se po onom zápase se najednou vyrojily hlasy, že jsme měli hrát opatrněji a na remízu. Úplně se při tom přehlížel fakt, že při takové taktice nelze dělat hrubé chyby, a už vůbec se nesmí stát to, co se přihodilo Gerrardovi. A podobné spekulace na základě toho, že střetnutí na Etihad Stadium nedopadlo podle našich představ, objevily i teď, jen jsme měli podle těchto názorů pro změnu víc útočit. Myšlenkové pochody fanoušků se evidentně často odvíjejí čistě od konečných výsledků, bez ohledu na průběhy zápasu, proto je to někdy jako na houpačce.

Podle mě byla taktika zvolena správně, v sestavě bych možná místo Milnera viděl raději Fabinha, ale to spíš až poté, když jsem viděl, že prvně jmenovaný není po zranění v optimální formě. Jestli byli domácí lepší, tak to bylo z mého pohledu jen o chlup, a případná remíza by rozhodně nebyla nespravedlivá. Potvrzují mi to ostatně i ohlasy neutrálních fanoušků, kterým se zápas z obou stran velmi líbil. Že domácí začnou náporem, se dalo čekat, my jsme ale postupně jejich tlak eliminovali, a v 18. minutě jsme dokonce mohli jít po obrovské šanci do vedení.  Byl to možná zatím pro nás nejméně šťastný moment z celé sezóny, rozhodovaly centimetry, ne – li milimetry, a to hned třikrát. Nejdříve tyč, pak vykopnutí míče z brankové čáry, kde to bylo extrémně těsné, a ke všemu moc nechybělo, aby tímto odkopem Stones trefil dobíhajícího Salaha, od něhož by se míč odrazil do sítě. Domácí pak s přibývajícími minutami sice opět zvýšili aktivitu, do největší šance se dostal po Sterlingově přihrávce Silva, který naštěstí trefil Van Dijka, ale do ničeho jiného jsme je dlouho nepustili. Až přišla pět minut před přestávkou nedůslednost Lovrena a následná trefa Aguera z ostrého úhlu, která dostala domácí do vedení.

Druhý poločas začal podobně jako první, Manchester City chtěl zpočátku své vedení pojistit, Liverpool však postupně vyrovnal hru a v polovině druhého poločasu po krásné akci i skóre. V tu chvíli se lámal chleba. Domácí evidentně znervózněli, čehož jsme se snažili využít ke vstřelení dalšího gólu. Za sebe jsem věřil, že se to i povede, dostali jsme se po Firminově trefě do laufu, byla to pasáž, v níž jsme dominovali. Stal se však bohužel opak, Citiziens  vyšla rychlá akce, přičemž při zakončení Saného rozhodovaly také centimetry, a opět v náš neprospěch. My jsme potom hru otevřeli, čehož několikrát hráči v bledě modrém využili, troufám si říct, že si díky tomu v závěru vytvořili víc šancí, než do té doby. Sice už neskórovali, ale našemu už trochu křečovitému tlaku na konci utkání odolali, a připravili nám tak první ligovou prohru v probíhající sezóně. Jejich vítězství ale za sebe považuji z větší části za šťastné, i když nechci říct, že úplně nezasloužené.   

Ano, i pro mě platí, že s jídlem vzrostla chuť, že jsem doufal, minimálně v udržení náskoku na Citiziens po vzájemném zápase, či dokonce v jeho navýšení, i mě první prohra v letošním ligovém ročníku zklamala. Zároveň si však uvědomuji, že ještě minimálně těsně před vánocemi bych byl z pohledu na tabulku PL po 21. kole nadšen. A nemyslím si, že by nás nezdar na Etihad Stadium měl nějakým způsobem rozhodit.  V poháru, jakkoli je to pro mě prestižní soutěž, očekávám nasazení druhé garnitury, přičemž klíčoví hráči budou mít teď dost času dobře se připravit následující utkání v Brightonu. Tento i každý následující ligový zápas bude těžký, ale náš tým má herně i mentálně na to, aby pokračoval úspěšně soutěží krok za krokem dál k vysněnému cíli.        

Bleskové zprávy

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

TAA si nezahraje 4 týdny

Trent Alexander-Arnold bude muset podle prognóz vynechat 4 týdny kvůli zranění kolene, které utrpěl při sobotní předzápasové rozvičce. Pro nadcházející duel s Crystal Palace je ohrožen i start Giniho Wijnalduma.

Za teplem do Dubaje

Liverpool FC využije jedenáctidenní pauzu mezi utkáními s Crystal Palace a Leicesterem k tréninkovému kempu v Dubaji. LFC tam zavítalo již v rámci loňského ledna.

zbieraj body liverpoolsky

Facebook