pivovar helf

Tři výhry na Anfieldu stačily

Blog3

V úplném závěru rozhodujícího zápasu skupinové fáze Ligy mistrů nastala paradoxní situace, když Sadio Mané šel sám na brankáře hostí. Druhý gól by už v tu chvíli stejně nic neřešil, jen bychom vlastně odevzdali míč hráčům italského týmu, a to dokonce tak, že bychom mu dali možnost rozehrávat z poloviny hřiště. Že by v takové situaci Neapoli stále stačil jediný gól k postupu netřeba připomínat. Takže, bez ohledu na to, že jsem senegalskému útočníkovi po těch předchozích promarněných tutovkách stejně nevěřil, že skóruje, tak jsem si v duchu říkal, ať raději běží s míčem k rohovému praporku a natahuje čas. Sadio však opravdu míč odevzdal soupeři, jen na rozdíl od případného gólu museli Italové rozehrávat až od své branky. Naštěstí jsme hubené vítězství znamenající postup nakonec uhájili. Ale to už bylo vyvrcholení skupinové fáze Ligy mistrů, pojďme si teď celé utkání spolu s krátkým ohlédnutím za tím, co jsme v našem podání letos na podzim v nejprestižnější evropské soutěži viděli, shrnout.

Vystoupení Liverpoolu v šesti střetnutích Ligy Champions byla diametrálně odlišná podle toho, jestli se hrálo na Anfieldu nebo na kontinentu. Zatímco v domácích vystoupeních jsme po skvělých výkonech dokázali porazit PSG a rozdrtit Crvenou Zvezdu, tak na hřištích soupeře jsme vždy zahráli pod své možnosti. Přísnější kritérium snad snese jen druhý poločas v Paříži, ten první byl špatný. Ještě horší to bylo v Bělehradě, kam jsme zřejmě odjeli na výlet s tím, že se nám nemůže nic stát, a probudili jsme se až když bylo pozdě. Z mého pohledu úplně nejhorší to však bylo v Neapoli, i když jsme inkasovali až v úplném závěru, tak se nebojím říct, že na jihu Itálie byl náš výkon přímo fiasko. Výsledkem toho všeho bylo, že jsme před posledním zápasem měli stále šanci postoupit, ale přestože jsme měli všechno ve vlastních rukou, tak výchozí pozice nebyla zrovna nejlepší. Nezbývalo tedy než doufat, že proti Neapoli navážeme na výkony z předchozích dvou domácích zápasů, a že budeme mít i trochu štěstí. A vyšlo to!

Liverpool, v důležitých zápasech Ligy mistrů tradičně skvěle podporovaný Anfieldem, podal v úterý večer výborný výkon, přestože základní sestava hlavně v záloze v mnohých nebudila důvěru. Je sice pravda, že Neapol se v prvním poločase dostala do několika šancí, z nichž téměř všechny vznikly po chybě ve středu pole, ale celkově určitě nemohu říct, že by nám to v záloze nefungovalo. Velkým zklamáním pro mě byl spíš výkon Firmina, a to zdaleka ne poprvé v této sezóně. Myslím si však, že jsme byli od prvních minut lepším týmem, vytvořili jsme si v prvním dějství více šancí než soupeř, a deset minut před přestávkou jsme šli zaslouženě do vedení. Slovinský rozhodčí, který nám jinak zrovna moc nefandil, tentokrát výjimečně ignoroval teatrální chování italského obránce, a nechal Salaha dokončit akci. Náš egyptský klenot poté z úhlu prostřelil Ospinu brance hostí, a my jsme se mohli radovat.

Pokud bychom v první půli nějaké chyby na našem výkonu našli, tak v tom druhém by se už hledaly velmi těžko. Tedy až na jednu podstatnou věc, a tou bylo proměňování šancí. Možnosti ke vstřelení gólu jsme si vypracovávali jako na běžícím pásu, ale jednu po druhé jsme až nepochopitelně zahazovali. Gólman Neapole sice mezi tyčemi chvílemi čaroval, byly ale situace, kdy už byl úplně bezmocný, ale naši hráči míč za jeho záda přesto nedopravili. Že v tomto ohledu vynikl v tom špatném slova smyslu zejména Mané, už byla řeč, ale nebyl zdaleka sám. Nicméně jinak, co se týče herního projevu, tak kdo by kritizoval za druhé dějství Hendersona nebo někoho dalšího z naší zálohy, tak by musel být už hodně zaujatý. Střed pole jsme totiž v druhé půli zcela ovládali. No a z obrany vyzařovala jistota po celý zápas. Van Dijk či Robertson už jsou v tomto směru stálice, tam už jsem si na spolehlivost zvykl, ale výborný, takřka bezchybný výkon podal i Matip, což už překvapilo více. Byl vždy všude, kde být měl, a všechny situace řešil správně, s velkým přehledem.

Přes to všechno si Neapol hlavně s přibývajícími minutami dokázala nějaké šance i po změně stran vypracovat. V tomto směru musím zmínit velkou příležitost Callejona tuším zhruba čtvrt hodiny před koncem, jehož zakončení z bezprostřední blízkosti minulo branku. No a potom hlavně tutovku Milika v začátku nastavení, při níž Allison znovu ukázal svou extratřídu. I na jeho spolehlivost a nadstandardní zákroky už jsem si velmi rád zvykl. Proti spoustě našich šancí to ale bylo málo, takže si jednoznačně myslím, že náš úspěch je zasloužený.

Tři výhry na Anfieldu tedy k postupu mezi nejlepších šestnáct týmů Evropy nakonec stačily. Radost bezprostředně po utkání byla sice obrovská, náš postup do vyřazovací fáze si ale vyžádal poměrně krutou daň. Už v prvním poločase bylo jasné, že nám bude v prvním jarním zápase Ligy mistrů chybět kvůli kartám Van Dijk. Dle názoru trenéra italského týmu měl dokonce dostat červenou, to ale z mého pohledu určitě ne. Zákrok obránce Burnley, po němž se zranil Gomez, si s tímto moc nezadal, byl hodně podobný, a nebyl dokonce posouzen ani jako faul. A to raději nechci zmiňovat, že si myslím, že rozhodčí dost Neapoli připískával. Nejasné je zatím, co je s TAA, který musel odstoupit v úplném závěru, no a když se teď dočítám, že jsme přišli na několik týdnů i o Matipa, tak už vzhledem k zmíněnému zranění Gomeze je stav naší defenzívy před důležitým ligovými střetnutími na pováženou. A co se týče dalšího našeho pokračování v LCH, tak si moc přeji, abychom si zopakovali dvojutkání proti Portu, protože bez Van Dijka bych se některému z evropských gigantů nerad stavěl.

Situace v našich zadních řadách je zatím ještě řešitelná, myslím, že se dá uhodnout, v jakém složení nastoupí naše obranná čtveřice v prestižním nedělním střetnutí, v němž nás čeká Manchester United. Důležité bude, abychom si i nadále udrželi vítěznou mentalitu, a zvládli nejen nejbližší utkání proti hlavnímu rivalovi, ale i celý náročný program na přelomu roku.

Bleskové zprávy

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

TAA si nezahraje 4 týdny

Trent Alexander-Arnold bude muset podle prognóz vynechat 4 týdny kvůli zranění kolene, které utrpěl při sobotní předzápasové rozvičce. Pro nadcházející duel s Crystal Palace je ohrožen i start Giniho Wijnalduma.

Za teplem do Dubaje

Liverpool FC využije jedenáctidenní pauzu mezi utkáními s Crystal Palace a Leicesterem k tréninkovému kempu v Dubaji. LFC tam zavítalo již v rámci loňského ledna.

zbieraj body liverpoolsky

Facebook