pivovar helf

Napětí vystřídala pohoda

Blog3

 

Závěr letošní ligové sezóny byl z pohledu fanouška Liverpoolu složitý. Pokud jsme toužili hrát i v příštím roce Ligu mistrů, a nechtěli se spoléhat na to, že v letošním finále této soutěže porazíme Real Madrid, tak jsme potřebovali v domácí soutěži vybojovat minimálně čtvrté místo. Všechno bylo dlouho velmi dobře rozehrané, ale v posledních týdnech se v našem, už tak poměrně úzkém kádru, nepříjemně rozšířila marodka. A to bohužel ve chvíli, kdy jsme ucítili obrovskou šanci triumfovat po letech na evropské scéně, čemuž se logicky určitá utkání v závěru Premier League podřídila. Do některých zápasů na anglické scéně jsme nastoupili v rámci možností s obměněnou sestavou, navíc byl na hráčích znát náročný program. A protože ani rozhodčí nám to zrovna neusnadňovali, tak došlo k nepříjemným bodovým ztrátám s týmy z nižších či dokonce posledních příček ligové tabulky. Naštěstí jsme měli něco nahráno a konečné umístění na čtvrté příčce tak měli stále ve svých rukou. V posledních dvou kolech však bylo potřeba ještě nějaký ten bod získat, tedy aspoň to po úspěšně zvládnutém semifinále s AS Roma tak vypadalo.

Čtyři dny poté, co jsme postoupili do finále nejprestižnější evropské soutěže, tak nás čekala na svém stadiónu Chelsea. Času na regeneraci bylo sice víc, než třeba na Merseyside derby mezi čtvrtfinálovými kláními s Citiziens, ale únava z velkého vytížení hráčů se už musela projevit. Přesto si myslím, že jsme na Stamford Bridge neodehráli špatný zápas, dokonce si troufám říct, že jsme byli o něco lepším týmem než domácí, kteří museli pro udržení alespoň teoretické naděje na Ligu mistrů pro příští sezónu bezpodmínečně vyhrát. To se jim nakonec povedlo díky tomu, že jsme po půl hodině hry zaváhali v defenzívě. Byla to škoda, protože moc dalších šancí si Chelsea nevytvořila, a minimálně remízu, která by nám dala klid do závěrečného střetnutí, jsme určitě mohli vybojovat. Nicméně, příliš smutní jsme být zase nemuseli, pořád stačilo bez ohledu na výsledky jiných zápasů porazit v posledním kole na Anfieldu nováčka z Brightonu, což mělo být určitě při vší úctě k tomuto soupeři v našich silách.        

V půli týdne se pak situace Liverpoolu nečekaně ještě vylepšila, dokonce bych s odstupem času řekl, že už ve středu se v podstatě rozhodlo. Huddersfield v dohrávce po výsledku 1:1 překvapivě ukradl Chelsea na Stamford Bridge dva body, což znamenalo, že nám doma stačila s Brightonem i remíza. Já vím, že zpětně se to teď lehce říká, ale myslím si, že hráči Chelsea to po neúspěchu s Huddersfieldem podvědomě zabalili, a že už jeli do Newcastle smíření s tím, že nás nepředstihnou. Na toto utkání jsem jen občas hodil oko na vedlejší obrazovku, tak nevím, do jaké míry o svou naději bojovali, ale výsledek 3:0 v jejich neprospěch, zdá se, hodně napovídá. No a pro Liverpool bylo také důležité vědět, že za každou cenu nemusí skórovat. Ne že bych očekával, že budeme hrát na plichtu, to nám ani není vlastní, ale šlo o to, že přece jen mohli naši hráči nastoupit k poslednímu utkání domácí soutěže o něco klidnější a uvolněnější. A taky odpočatější a koncentrovanější, než k předchozím ligovým střetnutím.     

Napětí z posledních týdnů se ale přece jen do začátku našeho posledního ligového zápasu trochu promítlo, aspoň já coby fanoušek jsem to tak vnímal. Jednak, podobně jako před ním v této sezóně spousta jeho kolegů s píšťalkou, tak ani Kevin Friend se nezachoval jako přítel Liverpoolu, když našemu týmu v úvodních minutách upřel dvě penalty. Nechce se mi věřit, že by sudí měli od FA zakázáno pískat v náš prospěch pokutové kopy, ale v poslední době to tak vypadalo. Bez přehánění! A pak tu bylo několik zbytečně zahozených šancí, hlavně šlo o dvě tutovky, které pokazil špatným řešením Mané. Senegalský útočník se mi proti Chelsea líbil asi nejvíc, tentokrát ho ale právě za uvedené momenty příliš chválit nemůžu. Nezbývá než doufat, že pokud se takové příležitosti naskytnou proti Realu, tak s nimi hráči vpředu naloží úplně jinak!  

Brnkání na nervy liverpoolských fanoušků ale naštěstí netrvalo dlouho. Už za necelou půlhodinu se v pokutovém území soupeře výborně zorientoval Salah, a vstřelil gól, důležitý jak pro tým, tak pro něj samotného. Moc pěkně se po závěrečném hvizdu sudího dívalo na to, jak zaslouženě přebíral ocenění. A když přidal krásnou hlavičkou Lovren druhý gól, všechno bylo na dobré cestě. Minimálně po této brance už asi málokdo pochyboval, že by nám Liga mistrů pro příští sezónu ještě mohla uniknout. My, kdo jsme utkání sledovali po delší době v brněnské Aréně, jsme si jeho další průběh v pohodě užívali. Také proto, že hráči Brightonu nám snad podle výkonu, jaký podali, asi nechtěli účast v Lize mistrů pro příští rok zkomplikovat. Chovali se podle toho, že už jsou zachráněni a že jim opravdu už o nic moc nešlo. Hodně nám to ulehčili, ani se příliš nesnažili pro ně nepříznivý průběh zápasu změnit, takže druhý poločas už byl opravdu jen otázkou skóre. Dokonce jsem se ani tolik nebál, že se někdo z našich hráčů zraní, jako v jiných zápasech. A že přijde z naší strany nějaký kolaps v závěru, jak se nám to v nedávné minulosti občas stalo, bylo tentokrát také hodně nepravděpodobné. A i kdyby náhodou, tak všechno jistil vývoj střetnutí v Newcastle. Prostě pohoda, při níž jsme se mohli radovat z dalších dvou krásných gólů a zároveň být spokojeni, že to tam spadlo právě Solankemu  a Robertsonovi. Ukončili jsme ligovou sezónu v rozpoložení, které si doufám udržíme do příští soboty do Kyjeva.

Zatím tedy poděkování celému týmu nejen za úspěšně zvládnutý poslední ligový zápas, ale za celou sezónu. Hlavně její první polovina nebyla jednoduchá, ale v rámci možností jsme ji i v Premier League zvládli dobře. Užili jsme si spousty krásného fotbalu a výsledkově si taky nemůžeme moc stěžovat. Naše konečné postavení v tabulce sice jistě mohlo být lepší, třeba kdybychom v posledních týdnech všechno nepodřizovali úspěšnému vystoupení v Lize mistrů. Ale zrovna toto snad každý rozumný fanoušek pochopí, zvlášť kdyby se povedlo dotáhnout letošní cestu Evropou do zlatého konce.

 

Bleskové zprávy

Robertson kapitánem Skotska

Andy Robertson se stal novým kapitánem skotské reprezentace. První zápas s páskou by měl odehrát už tento pátek v přátelském utkání s Belgií.

Los 3. kola Carabao Cupu

Los 3. kola Carabao Cupu přisoudil LFC střet s Chelsea FC. Utkání se odehraje na Anfieldu. Datum bude upřesněno.

Kelleher prodloužil kontrakt

Brankář Caoimhin Kelleher upoutal svými výkony v předsezonní přípravě natolik, že si vysloužil nový víceletý kontrakt. Podle všeho by měl irský mládežnický reprezentant zastávat pozici trojky za Alissonem a Mignoletem.

Awoniyi odchází do Gentu

Krátce poté, co Taiwo Awoniyi uzavřel s LFC nový víceletý kontrakt, odchází na rok hostovat do belgického Gentu. Hráč stále neobdržel britské pracovní povolení.

Awoniyi prodloužil kontrakt

Dvacetiletý Taiwo Awoniyi, který zatím vinou problémů se získáním pracovního povolení neodehrál za Reds jediný zápas a od roku 2015 obráží Evropu po hostováních, podepsal s Liverpoolem FC nový víceletý kontrakt.

kalendare2019

Facebook