pivovar helf

Úspěšný měsíc, otřesný týden

Blog3

 

 

V minulých týdnech jsem vůbec neměl čas hodnotit naše zápasy, z důvodů, které tady nebudu dlouze rozepisovat. Ale až na druhý poločas s Leicesterem jsem nakonec všechna utkání viděl, takže zkusím v rychlosti popsat, co se v poslední době odehrálo.

Začněme předvánočním zápasem na Arsenalu, který jsme někteří sledovali společně ve Vyškově v rámci křtu kalendáře. S remízou bychom byli před úvodním hvizdem asi většinou spokojeni, ale způsob, jakým jsme soupeře dlouho přehrávali a jak jsme díky nepochopitelnému zkratu rychle a lehce a vedení přišli, to si za rámeček nedáme. Po utkání jsem konstatoval, že máme kvalitní, perspektivní tým, ale zatím ještě labilní a nevyzrálý. Nebylo to totiž jediné střetnutí, kdy hráčům selhaly hlavy. Ale po delším čase jsme si to ve Vyškově užili a vcelku spokojeně jsme se druhý den rozjížděli domů na vánoční svátky s kalendáři na nový rok. Když se teď dívám na aktuální obrázek v tomto kalendáři, tak je ironií, že zrovna na tento nevydařený týden je zařazena fotka rozhodujícího okamžiku ze zatím nejslavnějšího utkání tohoto tisíciletí. Ale to nemohli tvůrci tušitJ.

Na Boxing Day jsme si na Anfieldu hladce poradili se Swansea, a já jsem odjížděl na silvestrovský program mimo domov s tím, že dva zápasy na přelomu roku asi neuvidím. Nakonec jsem sledoval první poločas proti liškám, který poznamenala Matipova hrubka v úvodu utkání, hosté s nabídnutou šancí naložili bravurně. Pak jsme se celou první pětačtyřicetiminutovku potýkali s nervozitou, pokud si vzpomínám, nějaké šance na vyrovnání tam byly, ale zejména díky zbrklosti hráčů v dobrých pozicích soupeř vedení do přestávky udržel. Poločasový stav nevěstil nic dobrého, těžko se mi odcházelo od obrazovky, naštěstí mi konečný výsledek silvestrovskou náladu nepokazil. A spokojen jsem byl i na Nový rok. Zápas v Burnley jsem, oproti původním předpokladům, měl už možnost sledovat celý, a vítězství na půdě tohoto houževnatého týmu, který i proti nám prokázal kvalitu, si velmi vážím. Nemůžu říct, že bychom byli lepší, remíza by průběhu střetnutí asi slušela víc. Obě utkání na přelomu roku navíc bourala mé teorie o nevyzrálosti týmu, protože s Leicesterem jsme dokázali v druhé půli otočit skóre a v Burnley jsme konečně po velmi dlouhé době dokázali strhnout vítězství na svou stranu v nastaveném čase. Na Nový rok jsme však, a ne poprvé v poslední době, zároveň inkasovali vyrovnávající gól v posledních minutách, takže žádné velké závěry o zlepšení psychické odolnosti jsem dělat nechtěl. 

Následoval pohárový zápas s Evertonem, do něhož už nastoupila vymodlená posila, Virgil van Dijk, který nakonec utkání rozhodl. Městský rival byl tentokrát přece jen nebezpečnější a aktivnější, než v prosincovém ligovém střetnutí, hlavně Bolasie dost zlobil naši defenzívu. Přesto zase přišlo vyrovnání jakoby z čistého nebe, ve chvíli, kdy jsme měli zápas docela pod kontrolou, což je ale vždy, zejména v případě současného Liverpoolu, zrádné. Naštěstí vše dobře dopadlo a já jsem hned následující ráno mohl spokojeně odjet do Rakouska lyžovat. Tam mě zastihla nepříjemná zpráva o prodeji Coutinha do Barcelony. Ne že by to bylo něco zcela neočekávaného, jen jsem věřil, že to přijde až v létě, v lednovém přestupním termínu mi tento transfer nedával smysl. Ale hráčův agent ve spolupráci s okolím Coutinha přece jen uplatnil svůj vliv, aspoň tak to odhaduji. Nedalo se nic dělat, jen jsem doufal, že kádr tím pádem během ledna ještě někdo posílí, ale teď už to neočekávám.

Nicméně na následující zápas s Citiziens jsme byli dobře připraveni. Nebylo to pro mě žádné překvapení, utkání s tímto týmem nám dlouhodobě svědčí a patří z mého pohledu v posledních sezónách k těm nejoblíbenějším. A i tentokrát to byla nádherná reklama na fotbal, Liverpool podal výborný výkon, tedy zase až na ty závěrečné minuty. Přítomní, kteří utkání se mnou sledovali, ze mě měli legraci, když jsem byl ještě v 80. minutě za stavu 4:1 nervózní, ale já jsem věděl své a oni mě v následujících minutách také pochopili. Hráli jsme v závěru stále nahoru dolů, místo abychom hru trochu zklidnili, a hlídali náskok. Mohlo se nám to vymstít. Vyrovnání nakonec viselo na vlásku, ale troufám si tvrdit, že naše výhra byla zcela zasloužená. Završila úspěšnou sérii utkání, která zrovna nebývá v období na přelomu roku u Liverpoolu zvykem.     

Jenže následující dva zápasy proti týmům na sestupových příčkách PL nás rychle vrátily zpátky na zem. Do Walesu jsme na pondělní dohrávku dorazili nekoncentrovaní, s přesvědčením, že se nám tam nic zlého nemůže stát. Aspoň tak mi to od prvních minut připadalo. Domácí se na nás naopak výborně nachystali, vedle taktiky i přípravou hrací plochy. Podmáčený terén jejich antifotbalu evidentně vyhovoval a asi jsem nebyl jediný, komu se zdálo hřiště malé. Nikdy mě to do té doby nenapadlo, ale při utkání na Swansea jsem se zamyslel nad tím, zda před zápasem někdo měří parametry hrací plochy, jejichž minimální a maximální rozměry jsou, pokud vím, dány. V každém případě to domácím usnadnilo zahušťování prostorů, jejich defenzíva byla prakticky bezchybná. Navíc se jim dařilo hru různými způsoby hru kouskovat a zdržovat. My jsme se nemohli dostat do tempa, naši rychlí hráči tuto přednost nemohli příliš využít. Kombinace, narážečky na těžkém terénu v přehuštěném prostoru působily krkolomně a podle toho i končily. A když se labutě dostaly po rohu do vedení, bylo to ještě horší. Přesto jsme si hlavně v druhé půli nějaké šance vytvořili. Ve Walesu nám však chyběla i trocha štěstí, jemuž jsme tam ale nešli příliš naproti.

Náladu jsme si měli spravit na Anfieldu v pohárovém zápase s West Bromwich Albion. Sice to není v poslední době náš oblíbený soupeř, ale měl k nám přijet dost oslaben, zatímco my jsme nečekaně nasadili prakticky nejsilnější možnou sestavu. O to smutnější je konstatování, že hosté byli lepší a vyhráli zcela zaslouženě. Naši hráči jsou jistě technicky na velmi dobré úrovni, ale ne poprvé jsem si všiml, že neumí být dostatečně důrazní a důslední, že prostě do osobních soubojů nechodí naplno. A i proto máme takové problémy s týmy typu Swansea nebo WBA. Náš laxní přístup v sobotním večeru proti West Bromwichi v mnoha herních činnostech ostře kontrastoval s tím, co předváděl soupeř. Hráči WBA k těm našim těsně přistupovali po celé ploše hřiště, chodili do všech soubojů naplno a žádný míč pro ně nebyl ztracený, naopak, několikrát se k němu dostali i v zdánlivě beznadějné situaci. Toto jsem u Liverpoolu bohužel postrádal, a vidím to jako hlavní rozdílový důvod našeho vyřazení z poháru. Když k tomu navíc přidáme skutečnost, že naše defenzíva měla den otevřených dveří, a že jsme zase viděli rozdíl v úrovni gólmanů v náš neprospěch, tak bylo neštěstí hotovo. Nepomohl nám ani rychle vstřelený gól, ani novinka v rozhodování pomocí videa, která dvakrát zasáhla výrazně v náš prospěch. Další zahozená penalta v sezóně však jen podtrhla náš zmar. Pomohlo až trojí střídání, hráči z lavičky hru oživili, ale stačilo to jen na snížení skóre.  

Podle mě by nám v obou zpackaných zápasech příliš nepomohla ani přítomnost Coutinha, protože by pravděpodobně zcela zapadl do toho, co předváděli ostatní hráči. Jedině že by nás spasil gólem z přímého kopu, v obou utkáních po jedné takové šanci bylo. A ještě poznámka k videozáznamu, na první pohled to vypadalo, že argumenty odpůrců zavedení techniky do rozhodování jsou opodstatněné, ale já si pořád myslím, že je to krok správným směrem, jen se musí doladit.

Jsem zvědav, co poslední zápasy udělají s naší psychikou. Uvidíme to ostatně už v úterý večer. Za sebe pořád věřím, že jsme schopni v této sezónu dokázat minimálně to, co loni. Čtvrtou příčku znamenající kvalifikaci pro Ligu mistrů ostatně stále držíme, a i když už v zimě neposílíme, jsme schopni na ní i skončit. Minimálně. Jen se teď musíme poučit z chyb a nezpanikařit.  

 

 

Bleskové zprávy

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

gel 260x350

Facebook