pivovar helf

Naštvali jsme Taylora?

 

Blog4

 

Po zápase se Sevillou jsem neměl čas napsat hodnocení a utkání s Burnley jsem viděl až od 80. minuty. Ligový pohár nechám stranou, ale první dvě střetnutí plus to nejnovější, ligové, na Leicesteru už hodně vypovídá o tom, co můžeme minimálně do zimního přestupového období očekávat.  Scénář je vcelku jasně daný, všechny tři uvedené zápasy se odehrály podle něj, i když až ten poslední přinesl na rozdíl od prvních dvou výsledkovou radost.

Naše defenzíva asi není schopná odehrát utkání bez hrubých chyb a špatně brání standardní situace. Jde jen o to, jak toho soupeř dovede využít.  Na druhé straně s ofenzívou panuje spokojenost, jen by to chtělo lépe proměňovat šance, které si naši hráči vytvářet určitě umějí. Musíme být maximálně efektivní, protože na očekávané inkasované góly prostě musíme odpovídat větším množstvím těch vstřelených. Je to jasné jako facka a pro nezaujaté fanoušky velmi atraktivní. Pro příznivce Liverpoolu to ale bude znamenat většinou nervy až do konce, protože ani třígólové vedení v druhém poločase v našem případě plný bodový zisk zdaleka nezaručuje. Ale na druhé straně jsme si na to v posledních letech už zvykli.

Sevilla nás dokázala ztrestat téměř dokonale. Do závěrečných minut dala z dvou námi nabídnutých šancí dva góly, přičemž k úplné spokojenosti chybělo španělskému týmu proměnit ještě tutovku v úplném konci utkání. Burnley také využilo jednu naši velkou chybu, což jim nakonec rovněž stačilo na remízu. A i v tomto případě mohlo být ještě hůř, protože zrovna když jsem přišel k obrazovce, tak hosté zahrávali dva rohové kopy po sobě, při nichž gól visel na vlásku. My jsme naopak proti Seville vedle zahozené penalty neproměnili spoustu dalších velkých šancí a proti Burnley odhaduji, že ta efektivita taky mohla být lepší. V každém případě důvod k frustraci tu byl a s pokračujícími neúspěchy sílil.

Na tomto místě si neodpustím malou odbočku. Když je někdo naštvaný, tak to ještě neznamená, že by si měl vylévat zlost v komentářích způsobem, jak jsem to zaregistroval po Burnley, bylo to od některých takříkajíc „za hranou“. Tyto stránky také nějakým způsobem reprezentují náš klub, tak se podle toho chovejme. Vulgarity jsou zbytečné, urážky hráčů či kohokoli dalšího z liverpoolské rodiny včetně ostatních diskutujících snižují nejen kvalitu liverpoolsky.net, ale i autoritu nás všech. Nikomu nenadávám, nikoho nechci nijak moralizovat, ale zkuste o tom popřemýšlet. To jen na okraj.

Teď k Leicesteru. První poločas hodnotím z naší strany jako velmi pěkný, až na to, že díky Lovrenovi na začátku nesklapla ofsajdová past a také se nám několikrát těžce nepovedla rozehrávka, což měl jednou na svědomí i Mignolet. Směrem dopředu velmi pěkný výkon, Salah bohužel opět zazdil tutovku, ale v dalším průběhu utkání to nejednou napravil. Byl podle mě naším nejlepším hráčem, možná společně s Coutinhem, o kterém s radostí tvrdím, že je konečně zpět, tak, jak jej známe. Druhá pětačtyřicetiminutovka byla ovlivněna inkasovaným gólem do šatny, jenž domácí výrazně povzbudil. Měli jsme několikrát namále, ale nebyli jsme ani bez šancí skórovat vícekrát, než jen jednou. Kromě jmenovaných hráčů velmi chválím ještě střídajícho Sturridge a konečně zabral i Henderson. Naopak Wijnaldum  a Firmino si během září vybírají ne úplně povedené období. Naši výhru považuji za vydřenou, ale zcela zaslouženou, už jen proto, že jsme tentokrát hráli i proti rozhodčímu. U něj se tentokrát musím chtě nechtě pozastavit.

Taylora jsem ještě před rokem bral jako jednoho z těch lepších rozhodčích.  Pak přišel zápas proti Manchesteru United, kdy jsme zpochybnili jeho nominaci. To utkání ještě odpískal vcelku objektivně, možná i proto, že ani neměl důvod k nějakému kontroverznímu výroku. Ale v dalších střetnutích, které nám rozhodoval, se mi už jako fanouškovi Liverpoolu nelíbil. Čerstvou zkušenost máme z prvního kola této sezóny na Watfordu, jsem přesvědčen, že nás tam okradl o vítězství, protože vyrovnávající gól v nastaveném čase neměl uznat. Stále jsem si ale nepřipouštěl, že by se chtěl Liverpoolu nějak mstít. Na Leicesteru už to ale byla pro mě velmi silná káva, i když tentokrát jsme o plný bodový zisk nepřišli. Celý první poločas byl hlavní arbitr příliš benevolentní k nečisté hře domácích, mělo se určitě víc žlutit, přičemž některé fauly hráčů v modrém zůstaly zcela nepotrestány. Měl jsem několikrát obavy o zdraví našich hráčů. V úplném závěru prvního dějství jsem čekal, že nastaví minutu, přidal dvě, ale dobrá. V té druhé však daroval nebezpečný přímý kop soupeři po Vardyho filmování. Byla z toho gólová šance, Mignolet vyrážel na roh v čase 47:13, schválně jsem se na to znovu podíval. Proč se ještě roh zahrával, vždyť avízované nastavení uplynulo?! A ke všemu jsme z tohoto rohu dostali gól po faulu na našeho gólmana. Takže hned tři chybné verdikty rozhodčího v rámci jedné gólové situace, to se hned tak nevidí! A byl to důležitý gól, který Leicester pro druhý poločas zdravě nabudil.

Představa, že se Taylor o přestávce na spornou situaci v závěru prvního poločasu podívá na videu a že budu s jeho výkonem v druhém dějství více spokojen, se ukázala jako naivní. Pokračoval v nastaveném trendu a přišla i situace, kdy k mému velkému údivu ukázal na značku bílého bodu proti naší brance. Zpomalený záběr prokázal že Mignolet trefil nejdříve balón, byť jen lehce. Někteří z publika v podniku, kde jsem zápas sledoval, mi tvrdili, že penalta byla oprávněná a jeden z nich mi vysvětlil, že podle pravidel náš gólman zasáhl míč tak nešťastně, že Vardy mohl hrát dál a to se prý píská. Nevím, no. Netvrdím, že to tak není, slyšel jsem to poprvé, pro mě šlo minimálně o další, výrazný sporný moment ve prospěch soupeře. To už spíš bych pochopil odpískání penalty za ruku Cana z následné akce, které Taylor buď dobře neviděl nebo sám naznal, že už by to bylo moc. Ruka byla u těla, nezaregistroval jsem žádný její aktivní pohyb, tohle se v poslední době, co tak sleduji, nepíská. Ale pravidla jsou v tomto směru dost zvláštně nastavena a rozhodčí si je vysvětlují každý jinak, aspoň se mi to zdá.  

Pak přišel úplný závěr a s ním nastavení nepochopitelných, dlouhých pěti minut. A v té poslední z nich další nebezpečná standardní situace ve prospěch domácích za podobný zákrok, jaké rozhodčí po většinu zápasu pouštěl. Naštěstí jsme ji ubránili a žádné další vteřiny tentokrát hlavní arbitr nenastavoval, celkově však mám k jeho verdiktům výhrad mnohem víc, než je zdrávo. Nevím, zda se ho ta situace z loňského října nedotkla až příliš, možná se tehdy náš klub nezachoval zrovna moudře. Teď už s tím nic nenaděláme, vypadá to, že Taylor je na Liverpool opravdu nabroušený a vůbec se netěším na další zápas, který nám bude pískat. Teď jsou však tři body doma, zastavili jsme sérii neúspěchů a udrželi kontakt se špicí tabulky. To je pro tuto chvíli podstatné.
 

 

Bleskové zprávy

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

titi liverpoolsky

Facebook