pivovar helf

Historický kolaps

 

Blog4

Původně jsem nechtěl vůbec tento článek psát. Hodně dlouho mi trvalo, než jsem sobotní odpolední představení strávil a také jsem si myslel, že zápas se dá stručně zhodnotit nějakými čtyřmi, ne úplně pozitivními větami. Přes neděli se mi ale přece jen pár věcí rozleželo v hlavě.

Hned jsem si nevzpomněl na ostudnou prohru na Stoke v posledním kole sezóny 2014 – 2015, na tu mě upozornily až komentáře na těchto stránkách. Možná jsem ji pustil z hlavy proto, že jsem onen zápas, který už nic moc nemohl změnit na našem umístění, tehdy neviděl. Ale kromě této výjimky si stejně nevybavuji, že by jindy Liverpool v soutěžním střetnutí za celou dobu, co mu fandím, prohrál pětigólovým rozdílem a dokonce ani na to, že by někdy inkasoval pět branek. A připomínám, že jsem fanouškem tohoto klubu už od druhé poloviny sedmdesátých let! Maximálně si vzpomínám na zápas v Mainzu v rámci letní přípravy v roce 2006, ale to je tak všechno. Možná mi někdo něco podobného z historie Liverpoolu za posledních zhruba 40 let ještě připomene, to nevylučuji. Ale nic to nezmění na skutečnosti, že datum 9. 9. 2017 se do historie našeho klubu zapíše velmi neslavně.

Prohry 0:4 několikrát pamatuji, ta asi nejméně očekávaná přišla někdy v polovině 80. let, tedy v rámci zlaté liverpoolské éry, a bylo to na půdě Coventry, týmu z druhé poloviny ligové tabulky. Po letech jsem si ten zápas našel na youtube a ocenil jsem nádherné góly našeho tehdejšího soupeře. Hlavně si ale živě vzpomínám, jak jsem sice tehdy při přečtení výsledku nejdříve nevěřil vlastním očím, ale pak jsem se jen pousmál. Řekl jsem si, že takové věci se stávají, že jde prostě jen o náhodu, která se jen tak nebude opakovat, protože kvalitě Liverpoolu jsem v tom období bezmezně věřil. Hodit ale podobným způsobem za hlavu kolaps na hřišti Manchesteru City by bylo krátkozraké. Tak jako není náhoda, že anglická reprezentace pravidelně selhává v penaltových rozstřelech, tak nelze považovat za úplnou anomálii ani naši vysokou porážku na Etihad Stadium. Tím vůbec nechci říct, že podobné debakly teď budou na denním pořádku. Ale na rozdíl od kolapsu na Coventry před více než 30 lety se něco takového, co jsme o víkendu zažili na půdě Citiziens, podle mého názoru v blízké době klidně opakovat může, aniž bych to chtěl tímto přivolávat.    

Rozhodujícím faktorem byla samozřejmě červená karta pro Maného, k níž jsem zaznamenal tak širokou škálu názorů, jako už dlouho ne. Že náš klíčový útočník neměl být vyloučen si myslí nejen Klopp, ale prý i trenér soupeře. A červenou kartu by v tomto případě údajně neudělil podle vlastních slov ani Clattenburg. Na druhé straně jsem zaznamenal hlasy, že ani klasický třízápasový trest není za takový zákrok dostatečný. Za sebe vyloučení Maného akceptuji, neodvolával bych se, ale jakýkoli trest navíc by byl absurdní. Jsem přesvědčen, že šlo o neúmyslný střet, byla to nešťastná situace a jakékoli další sebemrskačství je zbytečné.        

Každý tým, který je poslán do deseti, má problém, ale v našem případě to platilo dvojnásobně, a to hned z několika důvodů. Možná se proti nám zrovna spiklo více nešťastných okolností najednou, například když jsme během prvního poločasu neproměnili některé velmi dobré šance. Podle mě jsme však hlavně doplatili na dlouhodobě neřešené problémy. Stačilo, že záloha nenavázala za výborné výkony z domácích srpnových utkání, což znamenalo mimo jiné přetížení naší, už několik let ne zrovna pevné, obrany. Po vyloučení senegalského útočníka tlak na naši defenzívu ještě zesílil, ta neodolala a tak už do přestávky vedli domácí o dva góly. Korunu tomu dal po pauze Klopp, když stáhl ze hřiště útočníka, který, přestože má zatím rezervy v koncovce, tak vypadal po odchodu Maného jako jediný, kdo by byl schopen obranu Citiziens aspoň trochu zaměstnat. Šance na to vydolovat ze zápasu minimálně bod byla sice v tom okamžiku už mizivá, ale kdo ví, co se ještě mohlo stát. Aspoň síly na hrací ploše se mohly vyrovnat, protože Otamendi měl se Salahem problémy a už během prvního poločasu bylo jeho setrvání na hřišti dost na hraně. Poločasové střídání naší hlavní letní posily jsem však pochopil jako signál, že jsme zápas zabalili a už se soustředíme na Ligu mistrů. Takové uvažování je sice možná pragmatické, ale dalo se předpokládat, že by tento přístup mohl způsobit ostudu, což se nakonec i stalo. A nejde jen o výsledek, ještě horší byla předvedená hra v druhém poločase. Naši hráči se snad ani nesnažili, v myšlenkách už asi byli na Anfieldu se Sevillou nebo minimálně na cestě domů. Zdvořile otvírali domácím zadní vrátka a sami vůbec nezkoušeli zaútočit. Za těchto podmínek jsme mohli sotva čekat vlídnější pohled na ukazatel skóre, než ten, který svítil po závěrečném hvizdu rozhodčího.

Odevzdaný výkon po Maného vyloučení mi vadil po morální stránce, ale problémy do budoucna vidím i v praktické rovině. I když ono to trochu souvisí, protože jeden z důvodů vypuštění zápasu na City za nepříznivého vývoje bylo to, že tým nemá pořádného vůdce. Což už mi taky připadá jako dlouhodobější záležitost. A tentokrát by možná opravdu stačilo aspoň k tomu, aby skóre nebylo tak trpké, kdyby se našel někdo, kdo by spoluhráče pořádně seřval a postavil do latě. No a dále musím, ač nerad, znovu zaostřit na naši defenzívu. Je to sice už evergreen, ale přesto nebo možná právě proto se ptám, jaké ještě chceme další důkazy o špatném fungování našich zadních řad?! Pokud se nedaří hráčům ve středu pole a nestíhají naší obraně intenzívně vypomáhat, tak je na světě kalamita. Jen když se podívám na složení obranné čtveřice na Etihad Stadium, tak oba krajní obránci mají sice dobrý potenciál, ale zatím i spoustu slabin a zejména TAA je ještě hodně nevyzrálý hráč. Klavan je obecně v rámci Premier League použitelný, ale na to, aby účinně čelil útočníkům, kterými disponuje Manchester City, obávám se, nemá potřebnou kvalitu. V takové situaci to Matip, i kdyby podal nejlepší možný výkon, stěží zachrání, přitom ani jeho úplně nepovažuji za vzor spolehlivosti. Z toho mi vychází jediné, jestli chceme momentálně uspět v souboji s nejlepšími týmy, nezbývá nám, než je přestřílet. A ta možnost v sobotu v podstatě padla ve chvíli, kdy jsme byli posláni do deseti, zvlášť když byl ještě ke všemu vyloučen klíčový útočník. Neříkám, že budeme hrát v oslabení permanentně, ale občasná vyloučení k fotbalu patří a jak bylo vidět na Etihad Stadium, může k nim dojít kdykoli, i ve zcela neočekávané chvíli. Hra v oslabení pak s velkou pravděpodobností znamená, že se její těžiště odehrává na obranné polovině týmu hrajícího s menším počtem hráčů.  A na to, zdá se, není současný Liverpool příliš připraven. I proto si myslím, že podobný debakl může zase někdy přijít. Nemusí, a pevně doufám, že nepřijde, ale pravděpodobnost je v tomto směru při úrovni našeho bránění větší, než byla v jiných dobách.

Hoďme tedy zápas s Citiziens za hlavu, ale jen ve smyslu, aby to nenarušilo psychiku kolektivu. Poučení z tohoto střetnutí je totiž velmi nutné, i když řešení některých problémů bude bohužel možné až v zimním přestupovém období a to ještě s hodně nejistým výsledkem. 

 

Bleskové zprávy

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

titi liverpoolsky

Facebook