pivovar helf

Marťasovo okénko 12. díl

BLOG

Původně měl v jednom z mých prvních „letních“ okének figurovat dánský kouzelník, Christian Eriksen.

Tenhle šikula z nizozemského Ajaxu byl totiž dlouhou dobu scoutován LFC a vypadalo to, že zájem o něj přeroste v konkrétní nabídku. To se ale nestalo a Reds zaměřili své scouty jinam, konkrétně na Ukrajinu. Za tamní Shakthar Donetsk totiž s číslem 22 na zádech válí jistý nenápadný Arménec. Henrikh Mkhitaryan je jméno, které se za poslední měsíc naučil správně napsat každý fanoušek Liverpoolu FC. A že to nebylo nic jednoduchého. Při bližším poznání tohoto snědého gólostroje ale všichni musí uznat, že to za tu námahu stálo. Už teď však po internetu kolují přezdívky jako Mkat, Ryan anebo prostě Mickey. Vzhledem k tomu, že Ukrajinská Premier League není tak dobře pokryta, jako právě např. holandská Eredivisie, naše vlastní znalosti ohledně Mkata jsou dosti omezené. Když mi zde všemi oblíbený šéfredaktor Řízče před několika měsíci napsal jeho jméno, myslel jsem, že dostal další ze svých pubertálních záchvatů a jen tak buší do klávesnice. Jak moc jsem se zmýlil, ukázalo až další hledání. Mkhitaryan byl v průběhu poslední doby představen několikrát, vždy ale v diskuzi, která může spoustě lidem uniknout. Mnozí se tážou, zdali je jeho cena přiměřená jeho kvalitám, co za hráče to vlastně, kde hraje, jak hraje… Tohle a mnohem víc se vám pokusím přiblížit na následujících řádcích. Myslím, že na konci sami uznáte, že Henrikh Mkhitaryan není jen dalším fotbalistou, ale nabízí také nevšední životní příběh.

(V následujícím textu vycházím z vlastních poznání, ale opírám se také o analýzy a informace z per takových znalců samotného hráče, jakými jsou Dave Hendrick nebo Eziz Alamov, kteří ho mají nastudovaného (oba jsou mimo jiné fanoušky Shaktharu) a vědí, o čem mluví.)

Jak už jsem zmínil v prvním odstavci, Henrikh Mkhitaryan se narodil v Arménii, konkrétně v jeho hlavním a největším městě, Jerevanu. V lednu mu bylo 24 let, je tedy pravděpodobně v tom nejlepším možném věku na to, aby ve své kariéře udělal další krok. A Henrikh to moc dobře ví. Jak ale Mkhitaryanova kariéra vypadala doposud? Po narození Henrikh strávil několik let na jihovýchodě Francie, kde jeho otec hrál za místní klub Valence. Mkhitaryan Senior byl útočník a mladý Henrikh tak má po kom dávat góly. Jeho otec ale bohužel zemřel, když mu bylo sedm let, kvůli nádoru na mozku. Mladý Henrikh se rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a přidal se k jerevanskému týmu Pyunik. V roce 2003 byl Henrikh pozván do Brazílie, konkrétně do Sao Paula, na 4měsíční trial (podobné trialy nabízí i Liverpool FC, hlavně v poslední době), kde si zahrál po boku Hernanese nebo Tardelliho. Vrátil se však do Pyuniku Jerevan a o 4 roky později, v 17 letech, zažil svůj debut. Za Pyunik od té doby nastoupil k dalším 69. zápasům a vstřelil 30 branek. Jeho schopnost střílet góly ze záložní řady brzy vzbudila zájem klubů jako Lyon, Dynamo Kyjev nebo Boca Juniors. Nicméně, Henrikh se rozhodl pro úplně jiný klub a to Metalurg Donetsk. Tehdejší trenér Nikolay Kostov totiž Henrikha dobře znal a v roce 2009 se tak zrodil fanoušky nečekaný přestup. Mkhitaryan zvládl adaptaci na nové prostředí i novou ligu bravurně a zanedlouho se stal kapitánem Metalurgu – v pouhých 21 letech se tak stal nejmladším kapitánem v historii klubu. Jeho angažmá v klubu mu přineslo 17 gólů a 11 asistencí ve 46. utkáních, ke kterým nastoupil. Všem bylo jasné, že Mkhitaryana čeká zářná budoucnost a další krok v jeho kariéře na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 2010 přestoupil do dalšího klubu Donetsku, bohatšího a úspěšnějšího Shakhtaru. 21letý Henrikh přišel Shakhtar na 6 milionů euro.

Mirce Lucescu, manažer Shakhtaru Donetsk, přiznal, že Henrikha sledoval už od jeho dob v Pyuniku Jerevan. Rumunský manažer nepřipravil pro Henrikha jednoduchý start v týmu. Na začátku jeho působení v klubu ho používal jako defenzivního či centrálního záložníka, jehož hlavními úkoly byla defenziva, ale také zakládání útoků. Sám Lucescu přiznává, že tato doba byla pro Mkhitaryana pravděpodobně nejtěžší v celé jeho kariéře, ale díky jeho inteligenci se dokázal adaptovat i na tuto pozici a zcela ji ovládnout. Tato zkušenost ho rapidně zlepšila jako fotbalistu, jako celek. Jeho nové povinnosti na hřišti ho nutili zlepšit poziční hru, taktickou znalost, schopnost čtení hry a také znatelně zlepšit fyzickou stránku jeho hry – tedy něco, co bylo v té době považováno za jeho největší slabinu. Pozice výrazně staženějšího záložníka než na kterou byl zvyklý z předchozích působišť, mu však nezabránila ve střílení gólů. Henrik si ve všech soutěžích připsal 15 branek a na 11 z nich přihrával. A to těch branek mohlo být podstatně více, nebýt Henrikhova nepříliš dobrého zakončování – další věc, na které musel do budoucna zapracovat. Zlomovým byl ale až rok 2012. Miláček fanoušků, Brazilec Jádson, se vrátil zpět domů kvůli rodinným problémům. Většina fanoušků považovala ztrátu Jádsona za kritickou, manažer Mirce Lucescu si ale byl jistý, že má za něj velmi dobrou náhradu. Posunul Mkhitaryana výš, zpět na jeho oblíbenou pozici ofenzivního záložníka, ale nařídil mu také, aby se zodpovědně vracel dozadu a při bránění pressoval protihráče. A tento tah znamenitě vyšel. V letošní sezoně Mkhitaryan nastřílel 25 gólů, tedy rekord ligy (je nutné dodat, že předchozí držitelé rekordu, Rebrov a Shackikh, kteří dali 23 gólů, byli oba útočníci), a připsal si 10 asistencí.

Nejlepší arménský fotbalista všech dob se samozřejmě neztratí také na mezinárodní scéně. Pravděpodobně největší pochvaly se mu na této úrovni dostalo od Cesare Prandelliho poté, co Itálie porazila Arménii v kvalifikačním zápase na MS 2014: „Pro mě osobně byl dnes nejlepší na hřišti. Naběhal spoustu kilometrů a krásné sólo zakončil gólem. Henrikh Mkhitaryan je fotbalista, který by zapadl do každého evropského národního týmu.“

Henrikh bývá přirovnáván k několika výborným hráčům. Nejvýrazněji ale k Lampardovi, Pedrovi a Brazilci Kaká. Právě Lucescu přišel se srovnáním s brazilským géniem, díky „Henrikhově skvělé technice, rychlosti, skvělému přihrávkovému rejstříku, fantastickému přehledu a kreativitě“. A srovnání s dalšími dvěma hráči? Jak už jste asi sami zjistili, Henrikh je velmi univerzální hráč. Dokáže zahrát kdekoliv v útoku a ani zataženější střed zálohy mu není cizí. Pokud Henrikha postavíte na levou stranu útoku, dostanete rychlého, pracovitého a chytrého zakončovatele, který se tlačí na střed a kombinuje s útočníkem či ofenzivním záložníkem. Tedy přesně jako barcelonský Pedro. Ale z textu výše patrně vyplynulo, kde je jeho největší uplatnění. A ne náhodou je to pozice, kterou liverpoolský manažer Brendan Rodgers tak moc chce zaplnit v tomto přestupovém období. Henrikh Mkhitaryan předvádí svůj nejlepší fotbal na pozici ofenzivního záložníka, tedy č. 10. Není to kreativní génius jako Mesut Özil, ale jeho přihrávání je velmi zodpovědné a inteligentní, jeho pracovní nasazení nesmírné – nebojí se stáhnout hluboko do zálohy a zamezit tak přečíslení, ani pressovat vysoko u pokutového území soupeře. Ale hlavně, střílí góly jako na běžícím páse. Díky jeho výbornému pohybu a nasazení se Henrikh neustále nabízí do kombinace a koncovky. Jeho nesmírně chytré načasování náběhů do 16ky (velice podceňovaná vlastnost u fotbalisty, zdravím Fabia Boriniho) mu vyneslo přirovnání právě k Franku Lampardovi. Nejlepší střelec Chelsea je totiž notoricky známý tím, že přesně ví, kdy se ze své pozice co nejefektivněji vydat do šestnáctky soupeře. Dá se říci, že na tom postavil svou kariéru. Mkhitaryan tedy není nikdo jako Philippe Coutinho. Nezbaví se hráče oku lahodící kličkou, ale spíše rychlou prací s balonem, pohybem ramen anebo prostě oldschoolově předkopne balon a soupeři uteče. Je to buldog, který se dere za svým, pomáhá týmu a výborně zakončuje.

Mnoho fanoušků hlavně na našem webu nechce posílit roli ofenzivního záložníka a raději by peníze investovala jinde, protože se obávají role Philippeho Coutinha v týmu. Vynechejme teď nesmyslnost tohoto tvrzení, kdy je Coutinho naší jedinou opravdu použitelnou #10kou a podívejme se spíše na to, kam by se Philippe přesunul. Samozřejmě na pozici levého forwarda (v případě odchodu Suareze už tuplem), která mu není cizí a na které se podle vlastních slov momentálně cítí nejlépe. Navíc, pod Rodgersem není poután ke křídelní oblasti, ale může si dělat takřka, co chce, neustále se stahovat dopředu a kombinovat s Mkhitaryanem okupujícím pozici ofenzivního záložníka. V Shaktharu výborně fungovala spolupráce Mkhitaryana a Williana, který nastupoval právě na pozici levého útočníka. Něco podobného by „Mkat“ mohl zformovat i s naším brazilským filutou. Je nutné dodat, že hra Shaktharu je té liverpoolské velmi podobná, protože stejně jako my roztahují stopery a vkládají mezi ně defenzivního záložníka – jen pro informaci, až Manchester City vyhraje příští sezonu titul, jméno Fernandinho už budou znát všichni – a mají velice variabilní přední čtveřici ofenzivních hráčů. Což může být dalším důvodem k tomu, proč se Rodgers rozhodl zaměřit svou pozornost právě na Mkhitaryana (když vynecháme góly a plat). Dovedete si představit Eriksena, jak se na té pozici prochází tak, jak je mu tolik vlastní a Gerrarda s Lucasem zatím spokojeně válcují Touré a Fernandinho?

Samozřejmě, největší překážkou tohoto transferu může být cena. Částka točící se kolem 20 milionů liber není malé číslo a všichni víme, jak v poslední době Liverpool FC s podobnými hordami peněz naložil. Pokud vám ale ani předcházející představení Henrikha Mkhitaryana nestačilo k tomu, abyste tuto částku považovali za oprávněnou, zkuste ještě tohle: Henrikh Mkhitaryan momentálně bere týdně plat kolem 10 tisíc liber (neuvěřitelné, co?). Liverpool FC by mu mohl nabídnout např. čtyřnásobek. Což znamená, že kdyby Henrikhova cena byla 20 milionů liber a podepsal kontrakt na 4 roky, hodnota celého dealu by byla cca 28 milionů liber. Za hráče jeho kvalit neuvěřitelné číslo. Pokud Luis Suarez dotáhne do konce svůj přestup do Madridu, bude to pravděpodobně Henrikh Mkhitaryan, který by ho svým přínosem pro tým v budoucnu nejvíce „nahradil“, přičemž by na tom Reds díky ceně Suareze nesmírně vydělali (záleží na částce, ale pokud by odešel za 50 milionů, Liverpool by společně s jeho nevyplacenou zbývající mzdou „utržil“ 75 milionů liber). Podotýkám, že neříkám, že Mkhitaryan bude náhrada za Suareze nebo že přijde pouze v případě, pokud odejde Suarez (s čímž se ale dle mého tak trochu počítá), ale bude to jeden z hráčů koupených za utržené peníze, který se mu nejvíce přiblíží.

Stále vám to nestačí? A co třeba důkazy jeho inteligence? Henrikh mluví pěti jazyky: arménsky, francouzsky, anglicky, portugalsky a rusky. Jazyková bariéra by mu při případném přestupu problémy nedělala. Vystudoval arménskou obdobu FTVS a momentálně studuje ekonomii na univerzitě v Petrohradu, kde by také rád udělal práva. Na fotbalistu dost nezvyklé, že?

Liverpool FC může udělat podobně chytrý nákup, jakým byl Luis Suarez. Díky platovým podmínkám Henrikha může také nesmírně ušetřit v porovnání s ostatními záložníky, jako Eriksen nebo Belhanda, aniž by ale přivedl méně kvalitního hráče. Troufám si tvrdit, že pokud nepočítám Isca, je Henrikh Mkhitaryan nejlepší možnou volbou na post #10 na trhu a hlavně, díky své pracovitosti pro tým – tedy něčemu, co vždy musel vynahrazovat Henderson – tou nejlepší volbou pro LFC. Nejnovější zprávy hovoří o tom, že Ian Ayre zrušil návštěvu své konference v Brazílii právě kvůli tomu, že chce dotáhnout do konce příchod Henrikha Mkhitaryana. S tou informací přišla také agentura Bloomberg, takže všichni mají v žilách mnohem více optimismu (kdo nezná Bloomberg, použijte Google). Nezbývá než držet palce a doufat, že se Liverpoolu podaří zkompletovat jejich pravděpodobně největší obchod léta. Možná ani my sami jsme nečekali, že se Brendan Rodgers a jeho přestupová komise tolik rozšoupnou a budou mít v hledáčku více jak 6 hráčů. O to překvapivější ale celá naše letní scéna je a o to potěšující je, s jakou vervou, rychlostí a agresivitou obchody uzavíráme. Na Liverpool FC věc opravdu nezvyklá.

Bleskové zprávy

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

gel 260x350

Facebook