pivovar helf

Istanbul se vzdálil

Blog3

 

V rozmezí tří dnů jsme viděli dva naprosto rozdílné výkony našeho týmu, přičemž oba zápasy přinesly i zcela odlišné výsledky.  Samozřejmě svůj podíl na tom měla i rozdílná kvalita obou soupeřů, ale nemyslím si, že to byl jediný důvod, proč jsme v prvním případě odcházeli od obrazovek velmi spokojeni, zatímco v tom druhém hodně naštvaní. V praxi to znamená, že zatímco v Premier League jsme i vzhledem k některým dalším výsledkům posílili své šance na umístění v TOP 4, tak v Champions League se nám případná účast ve finále v pro nás magickém Istanbulu dost vzdálila. Stále však určitá naděje, že se na konci května náš tým do Turecka podívá, žije.

K ligovému zápasu s Arsenalem jsme nastoupili po reprezentační pauze, kterou nemáme v oblibě. Tentokrát však mnozí hráči reprezentovat své země ani neodjeli, a ti, kteří ano se nám, světe div se, všichni vrátili zdraví. Mohli jsme tedy navázat na dva poslední zápasy před přestávkou, v nichž jsme po výrazně zlepšených výkonech oproti předchozímu období dokázali nad Lipskem a Wolverhamptonem zvítězit. Důvody této pozitivní změny lze určit velmi snadno. Uzdravený Fabinho se konečně vrátil na svůj post defenzívního záložníka, za ním se stabilizovala nově vytvořená stoperská dvojice Kabak - Phillips, jejíž výkony se lepšily zápas od zápasu, no a útok oživil Jota, který se vrátil po dlouhodobém zranění. Posledně jmenovaný sice začal proti Arsenalu na lavičce, ale v druhé půli přišel na hřiště v pravou chvíli, aby jako první otevřel obranu Arsenalu a poté přispěl ještě gólem, který pečetil výsledek utkání na 3:0 v náš prospěch. Finální fáze před příchodem Joty byla možná to jediné, co bychom na utkání s kanonýry mohli kritizovat, protože jinak jsme v poli po celé střetnutí absolutně dominovali a domácím dovolili snad jen jednu trochu nebezpečnější střelu na branku a jeden roh. Po jednom z nejlepších výkonů v této sezóně jsme zaslouženě slavili jasné vítězství.

Není tedy divu, že jsme poté byli natěšeni na čtvrtfinálový zápas CHL v Madridu, který se odehrál na tréninkovém stadiónu Realu, což, jestli jsem to správně zaregistroval, Klopp trochu ironicky komentoval. A musím mu dát za pravdu, protože i když do hlediště stále nesmějí diváci, tak tento stadión mi nepřipadal důstojný jako dějiště čtvrtfinále Ligy mistrů. Do jaké míry toto prostředí ovlivnilo náš výkon, to si netroufám tvrdit, ale minimálně terén našim hráčům nesvědčil, protože jim až neobvykle často podkluzovaly nohy. Horší ale bylo, že jsme z pro mě nepochopitelných důvodů hráli od začátku nekoncentrovaně, nervózně a ustrašeně. Vůbec jsme nebyli schopni podržet míč, kupili jsme chybu za chybou, a domácí pochopitelně trestali. V prvním poločase dvakrát, ale mohlo být ještě hůř. Klopp během prvního dějství naštěstí aspoň pochopil, že tah s nasazením Keity nebyl zrovna šťastný a ještě před přestávkou jej vystřídal za Thiaga, který má s podobnými zápasy bohaté zkušenosti, a jehož asi většina z nás očekávala v základní sestavě. Objevil se na hřišti sice pozdě, ale přece, aby pomohl zachránit, co se dalo.

Zmíněné střídání určitě bylo jedním z faktorů, které způsobily, že se prvních pár minut druhého poločasu dalo na naši hru dívat. Dlouho nám to sice nevydrželo, ale vytěžili jsme z tohoto chvilkového vzepětí gól, který ještě může mít za nějaké příznivé konstelace cenu zlata. Byly tam i další náznaky, ale zanedlouho už převzali otěže střetnutí do rukou opět domácí, čehož výsledkem byl další laciný gól v naší síti. A můžeme být rádi, že nezůstalo jen u toho, i když v zájmu spravedlnosti je třeba říct, že v posledních minutách to byl spíš Liverpool, který se snažil útočit, a chvílemi se nám Real podařilo hodně zatlačit před vlastní branku. Bylo to sice stereotypní, bez odvahy pokusit se o zakončení, a také to bylo zase občas s chybami, z nichž se domácí dostávali do brejků. Přesto v té finální fázi vidím jedno pozitivum do odvety. Zdálo se mi totiž, že Real nebránil jen proto, že byl spokojen s aktuálním stavem, ale také proto, že jsme na tom byli lépe fyzicky.

Konečný výsledek 3:1 dává Realu určitě větší šanci postoupit do semifinále, ale myslím si, že nic jistého ještě nemá. A to ani na základě porovnání výkonů obou týmů, protože pevně věřím, že na Anfieldu bude vzájemný souboj vypadat úplně jinak. Každý zápas je totiž jiný, a já jsem pevně přesvědčen, že jsme schopni zahrát mnohem lépe, než v úterý na stadiónu pojmenovaném po legendárním Di Stéfanovi. I bez diváků věřím, že nebudeme mít v domácím prostředí z historicky nejúspěšnějšího evropského týmu takový respekt, jako v Madridu. Že se na utkání dokážeme lépe zkoncentrovat, že nebudeme dělat tolik chyb, a hlavně že budeme ze všech sil bojovat. Pokud vím, tak nikdo z důležitých hráčů Realu, kteří nemohli v prvním střetnutí nastoupit, nebude moci zasáhnout ani do odvety, tak toho pojďme aspoň na druhý pokus využít! A zmínil jsem i fyzickou kondici, která by mohla být na naší straně, no, tady se samozřejmě mohu mýlit, ale Real hraje o víkendu s Barcelonou, a tam šetřit síly rozhodně nemůže.

I přes tento optimistický odstavec vím, že favoritem na postup je po prvním zápase Real, a že tedy platí to, co jsem uvedl v názvu, tedy že cesta do Istanbulu přes Madrid se neukázala jako příliš schůdná, a do cíle máme v tuto chvíli hodně daleko. Minimálně do středy však budu doufat, že ta vzdálenost nebude nepřekonatelná. Ale když se ukáže, že do vysněného cíle v Turecku nedorazíme, tak bude stále ještě o co bojovat v domácí soutěži. V každém případě budu náš tým plně podporovat až do úplného konce této sezóny plné frustrací. To mohu stoprocentně slíbit, zažil jsem s Liverpoolem ještě horší časy, ale že bych svému milovanému týmu přestal fandit, to mě nikdy ani ve snu nenapadlo. 

 

Bleskové zprávy

Los FA Cup

Ve čtvrtém kole FA Cupu se LFC střetne s Manchesterem United. Zápas se odehraje během víkendu 23-24. ledna. Vítěz se v pátem kolem střetne s vítezem zápasu West Ham United - Doncaster Rovers.

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

titi liverpoolsky

Facebook