pivovar helf

Není čas na naříkání

Blog3

 

Nemá moc smysl rozebírat střetnutí s West Bromwichem, v podstatě šlo o to, že jsme z obrovské převahy v prvním poločase vytěžili jediný gól, a následně, v druhé půli, začali hrát hosté odvážněji, zatímco naši hráči, poté co se jim nedařilo přidat pojistku, tak byli stále více nervózní.

Začali jsme kupit chyby, a jedna hrubka vedla deset minut před koncem k rohu hostí, kteří jej sehráli výborně, a povedlo se jim vyrovnat. Chyboval mladý Jones, u něhož jsem na toto nebezpečí upozornil už v jednom z předchozích utkání, v němž mi připadal jako nezralý řidič, který si myslí, že už vše ovládá a cítí se až příliš sebevědomě. Má velký potenciál, líbí se mi stále víc, ale toto asi muselo přijít, tak snad se z toho poučí. A protože Firminovu hlavičku v úplném závěru zázračně zneškodnil gólman hostí, zaznamenali jsme ztrátu, se kterou jsme rozhodně nepočítali. Tolik stručně k samotnému zápasu, protože dnes se chci víc věnovat tomu, co naše hra a výsledek přinesla v emotivní rovině. V minulém článku jsem totiž mimo jiné psal o tom, abychom náš tým nezatracovali, pokud přijde nepovedený zápas jako s Fulhamem. Proto i po WBA budu mírnit všeobecnou frustraci, i když uznávám, že důvodů být naštvaní máme dost, a zároveň přiznávám, že zklamání ve mně ještě hodně silně přetrvává.

Ano, vadilo mi, že jsme se snažili za každou cenu o kombinaci v přehuštěné šestnáctce hostí, místo abychom zkusili občas vystřelit zpoza vápna, prostor k tomu několikrát určitě byl. Tak jako jiní si myslím, že jsme druhý poločas odehráli laxně, a též jsem nepochopitelně kroutil hlavou nad tím, jak naši hráči naložili s rohovým kopem v posledních sekundách. A našel bych toho ještě samozřejmě daleko víc. Když jsem ale pak viděl utkání Wolves v. Spurs, tak jsem naše selhání přece jen viděl v trochu jiném světle. Ten zápas rovněž skončil 1:1, ale být fanouškem Tottenhamu, tak bych trpěl ještě více, než když jsem předtím sledoval Liverpool. Kohouti dali hned v první minutě šťastný gól, a pak jen těsné vedení v hluboké defenzívě bránili. Zaslouženě inkasovali aspoň vyrovnávající gól pět minut před koncem, ale fandit Spurs, tak bych byl na mrtvici, i kdyby nakonec vedení udrželi. Zvláště když se to prakticky opakuje zápas co zápas, a navíc se zdá, že soupeři Tottenhamu už jejich hru přečetli, a dávají si větší pozor na jejich brejky. V tomto ohledu, se stokrát raději budu dívat na trápení, jaké jsme předvedli s WBA my. Minimálně první poločas našeho utkání ostatně nemohl být až tak zlý, když na BBC napsali, že to vypadalo, jako když hraje Anglie se San Marinem, a řekl bych, že je to výstižné. Problém byl jen v tom nejpodstatnějším, v nedostatečném gólovém vyjádření obrovské převahy.

Na první pohled není ztráta Tottenhamu na hřišti Wolves tak velká, jako ta naše doma proti předposlednímu týmu tabulky, pokud tedy bereme kohouty jako aspiranty na nejvyšší příčky, zatím s nimi podle mě počítat musíme. Já si ale myslím, že se soupeřem jako Wolverhampton, který se snaží hrát fotbal, bude pro nás snazší získat body, a to i na jeho hřišti, než s týmy praktikujícími styl jako WBA. Nevím, s čím na nás vyrukuje Newcastle, ale těším se hned na první zápas po Novém roce, který odehrajeme na hřišti Southamptonu. Jsem přesvědčen, že jej zvládneme lépe, než ten proti WBA, protože tento soupeř nám bude daleko víc vyhovovat, i když je papírově silnější, než West Bromwich. No, a když už je řeč o Tottenhamu, a vzpomenu si na jeho nedávné vystoupení na Anfieldu, tak jsme proti WBA zažili něco podobného, jen jsme měli tentokrát méně štěstí. Ale přestože jsme v onom střetnutí taky měli obrovskou převahu, tak soupeř dokázal skórovat. V obou zápasech zazvonila tyč naší svatyně, jenže na rozdíl od Spurs doskákal po hlavičce hráče WBA míč po odrazu od tyče za naši brankovou čáru. A v samotném závěru přišla gólová hlavička Firmina, která mohla i proti WBA znamenat vítězství 2:1, jenže v tomto případě gólman soupeře vytáhl zázračný zákrok. Ale to jen tak na okraj, abych demonstroval, jak tenká hranice může být mezi úspěchem a neúspěchem. A tím pádem i mezi tím, zda náš tým oslavujeme nebo zatracujeme.

S WBA se tedy zrodila remíza, která nás sice stále drží na první příčce ligové tabulky, ale věřili jsme, že od pronásledovatelů už i kousek odskočíme, což se bohužel nestalo. Kdyby mi však někdo ještě v druhé polovině listopadu řekl, že po vánocích budeme s minimálním náskokem na prvním místě tabulky PL, bral bych to všemi deseti. Už po zranění van Dijka jsme přece všichni věděli, že máme velký problém, a když pak během dalších utkání a následné reprezentační pauzy odpadal z kádru jeden hráč za druhým, tak jsem si před zápasem s Leicesterem v duchu říkal, že bych byl spokojen, kdybychom na Nový rok měli takový kontakt s čelem tabulky, který by nám umožnil za předpokladu nakoupení aspoň jedné výrazné posily do obrany a uzdravení většiny hráčů, zaútočit v druhé polovině soutěže na titul. A to se povedlo, jsme na tom dokonce lépe, než jsem si ještě před měsícem a něco myslel, že touhle dobou budeme. Jistě, mohlo to být ještě lepší, protože jsme od té doby nevyhráli zrovna zápasy, z nichž měl být plný bodový zisk papírově povinný, a minimálně v případě Brightonu jsme byli navíc okradeni rozhodčími. Ale zopakujme si jako už mnohokrát, že toto je anglická liga, kde může uspět každý s každým, vždycky to tak bylo, proto je to tak krásná a atraktivní soutěž. Takové ztráty proti týmům bojujícím o záchranu jsme mnohokrát zaznamenali i v nejslavnějších obdobích, stačí se podívat na historické statistiky. A WBA ostatně nedávno stejným výsledkem obral o body i Citiziens, a také na jejich stadiónu. Možná s větším štěstím, ale na druhé straně ještě předtím, než na jejich lavičku nastoupil Allardyce, který umí zaparkovat autobus před brankou svého týmu dokonale.

A jsou tu ještě další aspekty, které musíme vzít na vědomí, ať se nám to líbí nebo ne. Především, fakt si někdo myslí, že bez van Dijka a vůbec při neustále improvizaci v zadních řadách bude naše defenzíva tak pevná, jako byla loni? Ať chceme nebo nechceme, musíme počítat s tím, že letos budeme víc inkasovat, i když doufám, že se nevrátíme až do situace před příchodem Virgila. Pomoci může co nejrychlejší nákup dalšího kvalitního stopera, a věřím, že po dalším zranění Matipa pro to uděláme maximum, ale momentálně musíme hrát s tím, co máme k dispozici. Ve středu obrany jsme si pomohli Fabihnem, ale ten nám díky tomu citelně chybí ve středu pole, a to i teď, kdy se zranění hráči začínají do zálohy vracet, protože tam dovede odvést černou práci, jako nikdo jiný. A také by se ze středové formace dostával častěji ke střelám ze střední vzdálenosti, což je něco, co nám zrovna proti předposlednímu týmu tabulky chybělo. A stejně tak velmi postrádáme van Dijka při rohových kopech, i to by se nám proti soupeřům praktikujícím autobus, velmi hodilo, protože i tento faktor nám v minulých sezónách pomohl vyhrát některé zápasy. A když se podíváme na útok, tak základní osvědčené trio sice zdravotní problémy zatím tolik nezasáhly, a doufám, že ani nezasáhnou. Ale když potřebujeme ofenzívu oživit, tak máme momentálně při zranění Joty k dispozici pouze Origiho, který je těžce z formy, a Minamina, který přes vcelku solidní výkon proti Crystal Palace zatím zůstává za očekáváním. Tohle všechno, co jsem v tomto odstavci popsal, nejsou možná samy o sobě ty nejpodstatnější věci, ale když to všechno sečteme a podtrhneme, tak mi to vychází oproti minulé sezóně jako docela velký handicap.        

No a další věc, kterou jsem už vícekrát připomínal, ale zdůrazním ji znovu, takových zápasů, jako ten s WBA jsme viděli i v loňské sezóně víc, než dost, dokonce jsme dokázali předvést herně i horší představení, mnohokrát jsme horko těžko zvítězili jen těsně, po velkém trápení. Stačí si vzpomenout na obě loňská střetnutí s Watfordem, uvádím je úmyslně, protože proti týmu, který nakonec sestoupil, to měly být dvakrát také povinné tři body. Ale doma jsme vyhráli jen s obrovským štěstím, hlavně díky žalostné koncovce soupeře, a venku jsme s nimi prohráli rozdílem třídy. Takže co se týče našeho představení proti West Bromwichi, tak zase až tak nic nového pod sluncem. Prostě, když se takový zápas vyhraje, tak se na to rychle zapomíná, ale oproti podobným střetnutím, která neskončí úspěšně, je mnohdy rozdíl jen velmi malý. I když samozřejmě tu hraje roli i ta vítězná mentalita, o níž jsem se hodně rozepsal minule. 

Takže kdo chce, ať dává průchod negativním emocím, ale já si myslím, že neprožíváme dobu, v níž bychom si měli zoufat. Kdo si vzpomene na to, v jaké situaci jsme byli zhruba před 10 lety, tak mi snad dá za pravdu, protože tehdy to bylo opravdu k pláči. Taky jsem posledně napsal, že pevně stojím za těmi, kdo jsou za zápasy zodpovědní, protože když se ohlédnu zpět tak je za nimi vidět skvělá práce. V tuto chvíli beru v úvahu složitou situaci, která v letošní sezóně nastala, a zároveň i fakt, že ne vždy se všechno povede. Nebudu ani Kloppovi radit, jakou sestavu má příště postavit, protože věřím taktice, kterou zvolí, a také tomu, že on nejlépe ví, v jakém zdravotním stavu jsou jednotliví hráči a jakou mají formu. Času na pláč, nářek či nadávky je vždycky dost, a já zatím necítím potřebu se takhle projevovat. Uvidíme, co přinesou další zápasy, jsem ale přesvědčen, že si nevydařený nedělní večer na Anfieldu Jürgen s hráči pořádně vyříká, a že to v dalších utkáních bude mnohem lepší.  

Bleskové zprávy

Los FA Cup

Ve čtvrtém kole FA Cupu se LFC střetne s Manchesterem United. Zápas se odehraje během víkendu 23-24. ledna. Vítěz se v pátem kolem střetne s vítezem zápasu West Ham United - Doncaster Rovers.

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

pastelove_farby.jpg

Facebook