pivovar helf

Salah, Houllier, Jota, přestupy - souhrn

Blog3

Bohužel nemám čas věnovat se překladům celých článků, tak vám alespoň takto zprostředkovaně přináším výběr z toho, co mi v poslední době přišlo nejzajímavější nebo spíše nejaktuálnější. Skvělých článků o LFC vychází celá řada, a kdybych je měl zahrnout všechny – byť jenom z posledního měsíce – do tohoto souhrnu, byl by ještě mnohem delší. Tak snad zas někdy v budoucnu... :)

 

Odchod Salaha?

V médiích se v posledních dnech objevily informace, že náš „Egyptian King“ by mohl být na odchodu. Důvodem pro tyto spekulace je jeho nedávný rozhovor se španělským deníkem AS. V něm se Salah zmínil, že Barcelona a Real Madrid jsou TOP kluby. Všichni však víme, a ví to i Salah, že oba španělští giganti se momentálně velmi trápí. Nicméně Barcelonu čekají v lednu nové prezidentské volby, po kterých se klub vydá nejspíš novým směrem. Katalánci mají ale i kvůli pandemii obrovské finanční problémy a na Salaha by tak nemuseli mít peníze (nejen finanční problémy měli už před pandemií, ta je jenom odhalila v plné nahotě). Co se týče Realu, tak ten na tom s penězi prý také není úplně nejlépe a začíná to vypadat, že nezvládne našetřit na jeho cíl č. 1 – Mbappého. Salah by tak jistě mohl být alternativou.

Není ani tak důležité, co Salah řekl a jak to řekl, ale že to vůbec řekl. Pokud zasadíme celou věc do kontextu, tak Mo od svého návratu do Anglie prakticky vůbec neposkytuje rozhovory. Rozhovor britským médiím dal naposledy poté, co překonal hranici 40 gólů ve své první sezoně za LFC. Rozhovor trval 3 minuty a 58 vteřin a Salah rozhodně nebyl ve své komfortní zóně. Proč by tedy najednou z ničeho nic uprostřed pandemie poskytoval rozhovor španělskému deníku a mluvil o tom, jak jsou Real s Barcou skvělé kluby?

Podle Simona Hughese z The Athletic jsou dva důvody. První z nich, Mo byl velmi zklamaný, že byl přehlédnut a nedostal kapitánskou pásku v zápase CHL s Midtjyllandem. První důvod může být malicherný, může ale alespoň trochu překrýt, že za vším hledejte peníze. Druhým důvodem je samozřejmě jeho smlouva. Ne, že by se Salah měl špatně, bere 200 000 liber týdně. Nicméně je mu 28 let a současná smlouva mu vyprší v 31 letech, za 2 a půl roku. Jeho další smlouva má být tou nejlukrativnější v celé jeho dosavadní kariéře. Problém je, že LFC nedává lukrativní kontrakty hráčům přes 30 let. Vidíme to na případu Giniho, který je velmi důležitou postavou nejen na hřišti, ale i v kabině (je to přeci jen v pořadí 4. kapitán týmu). Nicméně i tak s největší pravděpodobností odejde v létě zadarmo, a to právě kvůli smlouvě. Ne, že by ho snad klub nechtěl udržet. Vzhledem k věkové skladbě kádru ale nechce nastavit precedens, že hráči po třicítce dostanou nový, lukrativnější a dlouhodobý kontrakt (3 a více let). LFC tak bude muset začít přemýšlet, co se Salahem dál. Protože jeho prodej by vynesl pokladně nejvíce peněz právě v létě. Za rok už bude mít pouze 12 měsíců do konce smlouvy a nechat odejít hráče s hodnotou (dle transfermakt) 120 milionů EUR zadarmo si snad nedovolíme.

Na závěr této části trochu optimismu. Mo v rozhovoru zároveň řekl, že chce překonat co nejvíce rekordů v dresu LFC, možná úplně všechny. Dle mého osobního názoru se mu ani nedostává ze strany fans takového uznání, jaké by si zasloužil. Je to výjimečný fotbalista, který střílí góly na počkání od první sezony, co k nám přišel. A úplně na závěr – ukažte mi jedno world class křídlo, které bude po ztrátě míče sprintovat až prakticky na pozici stopera, aby uhasilo protiútok, který založil svoji vlastní chybou.

 

Gérard Houllier

Jak asi každý fanoušek LFC ví, před několika dny nás opustila trenérská legenda Liverpoolu Gérard Houllier. Ti z vás, kteří občanský průkaz vlastníte už poměrně dlouhou dobu, na něho jistě vzpomínáte jako na jednoho z nejlepších trenérů LFC. Pro nás mladší ročníky výroby je to ten pán, co vyhrál treble, přivedl do týmu Vladimíra Šmicera a Milana Baroše a debutoval pod ním Steven Gerrard.

Houlier vyhrál v jedné sezoně Ligový pohár, FA Cup a Pohár UEFA (předchůdce Evropské ligy). Psal se rok 2001. Dosáhl také na čtvrtfinále Ligy mistrů a skončil s týmem na druhém místě v sezoně následující. Poté ale přišel zápas s Leedsem, kde byl o poločase odvezen do nemocnice. Doktoři jeho srdce operovali 11 hodin. Houllierovi bylo řečeno, že k fotbalu se nevrátí dříve než za rok. Po pěti měsících už byl zpátky na lavičce LFC, ale už to bohužel nebylo ono a jmenování Beniteze v roce 2004 tak bylo vysvobozením pro všechny.

Především my mladší bychom mu měli být ale vděčni za mnohé (ti starší totiž jistě jsou a vědí proč). Gérard Houllier přebíral tým, který ještě stále žil z toho, že vládl anglickému fotbalu, ale výsledky říkaly pravý opak. LFC byl v hluboké krizi. Příchod Houlliera na lavičku nesla celkem špatně starší parta hráčů. Bylo to proto, že začal postupně vše měnit. Nebylo to tak, že by přišel a bouchl do stolu. Dle svých slov to tak nešlo udělat, s ohledem na tradici atd., ale rozhodl se pro postupné přebudování klubu. Tréninky už nebyly jenom o tom, že se hrálo 11 na 11. Houllier přinesl do klubu tolik potřebné evropské trendy a postavil základy toho, co s týmem dokázal Rafa, a vlastně i toho, jak LFC známe dnes. Byl to on, kdo otočil klub zase tím správným směrem – s ním přišlo do klubu 21. století. Nechtěl se vydat směrem, že nakoupí hráče přes 30 let a až odejde, zůstane po něm spálená země. On po sobě chtěl něco zanechat. Proto podepisoval hráče s dlouhodobým výhledem – Hyypia, Henchoz, Hamman. Zároveň chtěl zlepšovat mladé hráče.

Steven Gerrard a Jamie Carragher mu bezpochyby vděčí za své kariéry. Michael Owen pod ním vyhrál Zlatý míč. To vše díky novým evropským trendům, které zahrnovaly např. i to, že se konečně někdo začal starat o životosprávu hráčů. Díky tomu, že Houllier nechal přebudovat Melwood tak, aby z něho bylo moderní tréninkové centrum a nehrálo se zde jen bago. A také díky tomu, že se nebál jim dát šanci a naložit na jejich ramena více odpovědnosti.

Zajímavé také je, že 9 z 11 hráčů, kteří nastoupili v základní sestavě v Istanbulu, přivedl do týmu právě Houllier (Dudek, Finnan, Carragher, Hyypia, Traore, Gerrard, Riise, Kewell a Baroš) Všechny tři střídající hráče, tedy Hamanna, Cissého a Šmicera, přivedl také Houllier. Když přišel po finále pogratulovat, hráči ho okamžitě vzali mezi sebe. Spousta z nich mu byla velmi vděčná za kariéru, kterou měli a moc dobře věděli, že i díky němu jsou tam, kde jsou. Tým, který vyhrál LM v Istanbulu, byl z části i jeho týmem. Je to také jediný trenér v historii LFC, který vyhrál 4x v Goodison Parku. Někteří dodnes říkají, že je to díky tomu, že nad Evertonem získal psychologickou výhodu tím, že podepsal jejich nejlepšího hráče – Nicka Barmbyho.

Odešel tak člověk, kterému vděčíme jako fanoušci LFC za mnohé. Byl to manažer, který miloval město, miloval celý klub a miloval fanoušky.

 

Diogo Jota

Diogo Jota to neměl jako fotbalista ve svých začátcích lehké. V rozhovoru dokonce přiznal, že do svých 16 let musel platit, aby vůbec mohl hrát fotbal. Do svých 16 let hrál totiž za lokální klub Gondomar a snil o tom, že jednou bude hrát za Porto, na jehož předměstí žil pár minut chůze od stadionu Estádio do Dragao. V 16 letech nakonec podepsal v Pacos de Ferreira, což byl klub na míle vzdálený od velké portugalské trojky – Porto, Benfica, Sporting.

V roce 2016 přestoupil do Atletica Madrid stále ještě jako teenager, ale od začátku vše směřovalo k tomu, že se neprosadí. Jednoduše v tu dobu neměl ještě dostatečnou kvalitu a skok z Pacos de Ferreira do Atletica Madrid byl moc velký.  Na druhou stranu Atletico zkupovalo nadějné mladé hráče a čekalo, který z nich se prosadí. Simeone vlastně ani Jotu nechtěl a tak hned po první předsezonní přípravě zamířil Diogo na hostování do Porta. Nutno dodat, že sám Jota nelituje svého přestupu do Atletica a váží si už jenom toho, že dostal příležitost strávit předsezonní přípravu s týmem, který sezonu předtím dokráčel až do finále LM. Sám si tento tým vybral a dal mu přednost před Arsenal a West Hamem, kteří ho v Pacos také sledovali.

Ani v Portu to ale mladý Portugalec neměl jednoduché. Od začátku to vypadalo, že klub mu nevěří. Neprošel jejich mládežnickým systémem, neměl reputaci velkého talentu. I proto strávil v Portu pouze jednu sezonu a tu další zamířil na další hostování, tentokrát do Wolves. Atletico si ho neponechalo i přes to, že v tu dobu mělo zakázané přestupy.

Ve Wolves se setkal se svým manažerem z Porta, Nuno Espirito Santem, a jeho výkony pomohly klubu k postupu do Premier League. Wolves za něho zaplatili 11,2 milionů EUR a Atletico tak na hráči, který za ně neodehrál ani minutu, vydělalo 4 miliony EUR (Jota přestoupil do Atletica za cca 7 mil. EUR). V přestupové smlouvě byla zahrnuta i klauzule zpětného odkupu za 20 milionů EUR, ale LFC ho vykoupilo od vlků za více než dvojnásobek této ceny. Jota se perfektně hodil do nového systému vlků, 3-4-3. Wolves jsou známí svojí portugalskou kolonií, takže neměl problém zapadnout do týmu. V Championship vstřelil 17 gólů a pomohl vlkům k postupu do PL. Tam mu ale zvlhl střelecký prach a neskóroval ve 13 zápasech v řadě. Nuno ho však podržel, změnil formaci na 3-5-2 s Jotou na hrotu a ten se mu ihned odvděčil gólem proti Chelsea při výhře 2:1. Po změně systému Jota zářil a vstřelil 10 gólů a přidal k tomu 7 asistencí.

Jeho poslední sezona ve Wolves byla jako na houpačce. Střídal velmi úspěšná období, kdy sázel jeden gól za druhým s obdobími, kdy se mu vůbec nedařilo. Nuno totiž opět přešel na systém 3-4-3 a Jota dal do Vánoc pouze 3 góly v 16 zápasech. To způsobilo, že si přestával věřit a neproměňoval své šance. Nuno se tak rozhodl, že je čas, aby se obě strany rozloučily, pokud přijde vhodná nabídka. S nabídkou ve výši 45 milionů liber přišel Liverpool, a jak čas ukazuje, stala se z toho klasická win-win situace. Wolves zpeněžili hráče, který už se u nich neměl kam posunout a samotný hráč potřeboval nový impuls ve své kariéře. Liverpool získal skvělého mladého hráče, který okamžitě začal sázet góly do sítě soupeřů. Bohužel ho přibrzdilo zranění kolene v zápase LM s Midtjyllandem, ale všichni určitě věříme, že až se zase vrátí na trávníky, bude zářit stejně jako před zraněním.

 

Přestupy

Na závěr už jen dvě krátké kapitolky. Zdroje se začínají shodovat na tom, že v lednu nepřijde do LFC žádná výrazná posila. Všichni víme, že tým je zdecimovaný zraněními, ale do sestavy se má v nejbližší době vrátit Milner, Thiago a Shaqiri (i když u něho těžko říct, na jak dlouho). Do zálohy by tak konečně mohl Klopp začít vybírat z čerstvých hráčů.

Co se týče stoperů, tak pokud se dlouhodobě nezraní Matip nebo Fabinho, nejspíš opravdu nikoho nepřivedeme. Rhys Williams hraje nad všechna očekávání dobře a i když udělá v zápase nějakou chybu, je to v jeho věku naprosto pochopitelné (a také proto, že minulou sezonu hrál sedmou nejvyšší anglickou soutěž). Nat Phillips má velmi viditelná omezení a dlouhodobě to na LFC určitě není, ale momentálně je s ním nejspíš Klopp jako se 4. volbou spokojený.

Ačkoliv je dle mého názoru velmi riskantní se spoléhat na Matipa, tak na druhou stranu chápu postoj klubu. V lednu určitě nebude na trhu tolik dostupných stoperů, případně by stáli obrovské peníze. V létě bude větší manévrovací prostor a můžeme se soustředit na větší ryby. Za mě rozhodně Upamecano, ale po letech absolutně věřím trenérskému týmu i tomu skautingovému, takže i kdyby přivedli hráče z 2. polské ligy, věřím, že vědí proč a že v něm vidí atributy potřebné pro LFC.

Ještě drobná poznámka k Matipovi. Podle mě bychom měli hledat rovnou 2 stopery. Ačkoliv mám Joela rád a hodně se zapomíná na to, že přišel zadarmo, což je úplná krádež vzhledem k jeho kvalitám, tak bohužel kvůli jeho častým zraněním na něho není vůbec spoleh. Už ani nepamatuji, kdy vydržel delší dobu bez zranění. A v této sezoně je to vidět o to víc vzhledem k absenci VVD a Gomeze a odchodu Lovrena. Když k tomu připočteme neskutečně nahuštěný program, tak pokud Matip vypadne na dva týdny, může chybět klidně v 6 zápasech.

Zajímavé bude sledovat dění kolem Origiho. Všichni vidí, že jeho čas v LFC se nachýlil ke konci, otázkou ale je, jestli ho Klopp pustí už v lednu. Dle mého názoru ano, pokud přijde správná nabídka. Mluví se hodně o zájmu Wolves. LFC si ho vzhledem k jeho věku, zkušenostem a tomu, že má smlouvu až do roku 2024, údajně cení minimálně na 20 milionů liber. Pro fanoušky twitteru ještě doplním, že Divock na svém účtu smazal všechny vazby spojující ho s LFC.

 

LFC sbírá ocenění

Přestupy se mi moc krátce nepovedly, teď už to bude ale opravdu rychlovka. :)

Liverpool FC získal cenu BBC pro nejlepší tým roku. Jordan Henderson se zároveň umístil na druhém místě v kategorii osobnost roku (vítězem se stal Lewis Hamilton). BBC ocenila také Jürgena Kloppa jako trenéra roku. Klopp získal ocenění také od FIFA, kde obájil vítězství z roku 2019 a stal se tak podruhé za sebou trenérem roku.

Bleskové zprávy

Los FA Cup

Ve čtvrtém kole FA Cupu se LFC střetne s Manchesterem United. Zápas se odehraje během víkendu 23-24. ledna. Vítěz se v pátem kolem střetne s vítezem zápasu West Ham United - Doncaster Rovers.

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

titi liverpoolsky

Facebook