pivovar helf

Nahrazování nenahraditelných

Blog3

Před necelými třemi roky jsem v rámci naší instituce přešel na jiné oddělení, na kterém se postupně navyšovala pracovní činnost, kolega na to byl sám, a ke všemu mu zjistili velmi vážné zdravotní problémy. Hodně narostl hlavně export živého skotu do Turecka, u něhož je velmi složitá certifikace, a odbavování zásilek někdy trvá do pozdních večerních hodin. A já jsem byl jediný, kdo se to byl ochoten naučit a zastupovat onoho kolegu, nikdo další se do toho příliš nehrnul.

Znamenalo to ale pro mě naučit se nové věci, bylo to nutné zvlášť ve chvíli, kdy byl potom kolega dlouhodobě na neschopence. Přitom je to jeden z těch těžko nahraditelných lidí, je v našem oboru špičkový odborník, vystudoval s červeným diplomem, a mnohdy se stává, že jej žádají o radu i nadřízení z nejvyšších míst z Prahy. Klidně přiznám, že jej nedokážu plnohodnotně nahradit, ale když marodil, tak si myslím, že jsem odvedl dobrou práci. A šéfové byli rádi, že někdo tu mezeru, která u nás na delší dobu vznikla, zacelil aspoň způsobem, jakým jsem to zvládl já.

Možná většinou tušíte, proč to sem teď píšu a kam tímto mířím. Schválně jsem uvedl osobní příklad, protože jsem si vědom své nedokonalosti v zastupování, a tak nebudu přehnaně kritizovat ani hráče Liverpoolu, kteří jsou teď nuceni zastupovat své kvalitnější kolegy. Už když jsme přišli o van Dijka, jehož důležitost v Liverpoolu se hodně podobá postavení mého kolegy v práci, tak jsme věděli, že jej budeme těžko nahrazovat. A když postupně přicházela další zranění klíčových hráčů, tak jsme museli chtě nechtě vzít na vědomí, že máme velký problém. Každý je možná nahraditelný, ale je otázka, do jaké míry, přičemž u těch nejlepších hráčů se to plnohodnotně nikdy nepovede. A bylo by tedy naivní očekávat, že s tímto výrazně oslabeným kádrem budeme soupeře válcovat tak, jako loni. Jenže podle reakcí nezanedbatelné části fanoušků se mi zdá, že současnou realitu vůbec neberou na vědomí. Samozřejmě tím nechci říct, že bychom teď měli všechno omlouvat, nebo dokonce že by bylo normální plakat a vzdávat se dopředu. Právě naopak, zvlášť když nám Klopp slíbil, že dokud bude mít k dispozici 11 zdravých hráčů, tak se s nimi bude rvát o co nejlepší výsledky. Musíme prostě náš tým v této těžké situaci všemožně podpořit. A to můžeme mimo jiné udělat tím, že budeme kritikou trochu víc šetřit, respektive že ji budeme používat v rozumné míře, a o to víc budeme našemu týmu věřit. Hráči budou určitě schopni vnímat, že fanoušci stojí za nimi, a i když na stadión se jich zatím dostane minimum, a pomůže jim to. A upřímně řečeno, když se podívám na období od nešťastného zápasu s Evertonem, tak ono vlastně ani není moc co kritizovat. Myslím si, že zraněné klíčové hráče se nám zatím daří v rámci možností obstojně nahrazovat. Nebo snad ne? To bychom přece neměli po pátém kole Champions League zajištěný postup do jarních bojů z prvního místa, a nebyli bychom o skóre na druhé příčce ligové tabulky. A že není naše hra vždy oku lahodící? To přece nebyla v mnoha zápasech ani loni, vždyť mnohé jsme vyhráli silou vůle o jediný gól.

Nechme ostatně mluvit fakta. Od zápasu s Evertonem včetně něj jsme zaznamenali jen jedinou prohru, proti Atalantě v Lize mistrů, kde jsme šli na vyšší míru rizika, s tím, že když to nevyjde, půjde to napravit. A to se i stalo, po výhře nad Ajaxem už nás tato porážka nemusí vůbec trápit, v konečném součtu nám nebude chybět a může zmizet v zapomenutí. No a v anglické nejvyšší soutěži jsme zaznamenali tři bodové ztráty za remízy, přičemž plichta z hřiště Citiziens je spíš zisk, a v dalších dvou případech, troufnu si to tak napsat, jsme byli o body okradeni rozhodčími. Vedle již zmíněného, mnohokrát omílaného Merseyside derby nás to potkalo i o minulém víkendu v Brightonu, přičemž obě zmíněná střetnutí měla více podobných prvků. Stejně jako proti Evertonu jsme i k zápasu na jihu Anglie nastoupili nesmyslně po středeční Lize mistrů hned v sobotu krátce po poledni, stejně jako v onom zápase sehrál hlavní roli systém VAR v náš neprospěch hned několikrát, a stejně jako tehdy jsem měl díky tomuto fotbalovému představení zkažený zbytek víkendu. Víc než ztráta bodů mi přitom v obou případech vadil způsob, jak k tomu došlo. A to jsem dokonce skousl i to pohybování čarami při milimetrových ofsajdech, ale že nebyl vyloučen po faulu na van Dijka Pickford, a že byla situace v našem pokutovém území v úplném závěru utkání v Brightonu posouzena jako penaltová, to už bylo na mě moc.

Výkon Liverpoolu v Brightonu byl odpovídající vybrané sestavě, a ta zase byla odpovídající spoustě zranění v našem týmu a také náročnému programu, který musí Liverpool v této době absolvovat. A dokonce jsme v ní museli v druhé půli ještě více improvizovat po zranění Milnera. Prvních deset minut jsme hráli vcelku dobře, hned v úvodu jsme si vytvořili i dobré šance. Jenže pak přišlo první zaváhání naší složitě poslepované defenzívy, útočník soupeře ale svůj únik tváří v tvář Allisonovi naštěstí zakončil nepřesně. Tato šance však byla pro domácí signálem, aby se chopil iniciativy, začalo se více hrát na naší půlce, a vše vyvrcholilo po dalších deseti minutách faulem Williamse v pokutovém území, po němž se kopala penalta. Exekutor domácích však branku netrefil, a pokud dobře počítám, tak to byla už třetí neproměněná penalta proti nám v této sezóně v rámci PL! Po tomto momentu se nám podařilo tlak domácích otupit, ale na druhé straně naše ofenzíva neznamenala pro jejich branku žádné nebezpečí. Výjimkou byla akce zhruba v 35. minutě, kdy si Salah krásně naběhl na dlouho přihrávku a samostatný únik korunoval gólem. Po chvilkové radosti přišlo na přezkoumání celé situace pomocí VAR, a jak už se v této sezóně stalo pomalu pravidlem, nebylo nám v této situaci přáno. Pohybování čarami bylo stejně podezřelé, jako při podobné situaci v Merseyside derby, nechce se mi to už raději komentovat. Do kabin se tak šlo za bezbrankového stavu, a asi nejen já jsem doufal, že se na hřišti objeví minimálně Mané a Henderson, a zároveň že klíčová střídání na rozdíl od utkání proti Atalantě tentokrát přijdou včas.

Klopp mě částečně vyslyšel už o přestávce, když poslal do hry místo Williamse Hendersona, a hned to bylo na naší hře znát. Tedy ne že bychom začali hrát najednou excelentně, ale těžiště hry se přece jen posunulo na polovinu soupeře. Museli jsme si sice dávat pozor na protiútoky, což se nám až na jeden nadějný průnik Welbecka dařilo. A sami jsme pak po hodině hry udeřili, když jsme konečně vyprodukovali velmi pěknou akci, v jejímž závěru Jota zachoval chladnou hlavu a s přehledem nás dostal do vedení. Do dalších šancí jsme se sice ani nadále příliš nedostávali, ale nepouštěli jsme k nim ani domácí, což bylo podstatné. V polovině druhé půle došlo k plánovanému střídání, po němž přišel na hřiště Mané, a odešel Salah. Bylo to zcela jistě z důvodu šetření tohoto hráče, kterému se to ale evidentně vůbec nelíbilo. Horší bylo ale již zmíněné střídání čtvrt hodiny před koncem, protože bylo nucené. Další obětí zranění v našich řadách se stal Milner, jehož nahradil Jones, kterému ovšem post pravého obránce zjevně neseděl. Domácí to brzy vycítili, a snažili se tahat své útoky přes něj. Nezdálo se mi ale, že jsou schopni skórovat, jejich finální fáze byla jalová. V jednom momentu už se navíc zdálo, že je o třech bodech rozhodnuto, ale znovu zaúřadoval VAR, který tentokrát správně odhalil Maného ofsajdové postavení při gólové hlavičce.  

No a pak už přišlo nastavení a na jeho začátku přinejmenším sporná situace, která nás připravila o vítězství. Za sebe tvrdím, že se penalta pískat neměla, pokud tam byl nějaký faul, tak byl minimálně oboustranný, ale jsem spíš viděl nedovolený zákrok ze strany Welbecka. Rozhodčí ale celou situaci bohužel vyhodnotili jinak, a druhou penaltu už Brighton proměnil. Na VAR ale přes všechno, co jsem popsal, stále ještě moc nadávat nechci, protože jednak jsem po něm volal, a jednak nám může někdo vyčíst, že se s kritikou ozýváme až teď, když jsme byli poškozeni, zatímco minulou sezónu jsme mlčeli. A ruku na srdce, obsluha VARu mohla zařídit za stavu 0:0 i penaltu ve prospěch Leicesteru v minulém zápase za ruku Matipa. Byla by určitě mnohem spravedlivěji nařízená, než ta, po níž vyrovnal Brighton.    

Náš výkon na jihu Anglie sice nebyl oslnivý, ale takových zápasů jsme odehráli v minulé sezóně několik i v daleko silnějším složení, kdo chce, tak si na ně vzpomene. Rozdíl byl jen v tom, že jsme v nich vítězili, čemuž tentokrát, podobně jako v Merseyside derby, zabránili s pomocí VARu rozhodčí. Vedle zklamání ze ztráty bodů, jsem pak v následujících dnech trnul, aby se už nikdo další nezranil, zatím však bohužel stále pokračuje trend, že víc hráčů odchází na marodku, než uzdravuje, a začíná mi to připadat tak, že se z těch nucených absencí fakt jen tak nevymotáme. Před klíčovým zápasem Ligy mistrů s Ajaxem to dlouho vypadalo, že se marodka nerozšíří, ale ani tato radost nám nebyla dopřána. Naopak, těsně před výkopem přišla šílená zpráva, o tom, že budeme ještě více oslabeni, a to dokonce na velmi citlivém místě, v brance. Dalším překvapením pak bylo, že mezi tyče si nestoupne Adrián, ale Kelleher. Jinak ale nastoupilo na naší straně to nejlepší, co bylo zrovna aspoň trochu zdravé.

Proti nám se na Anfieldu postavil velmi silný soupeř, který naopak měl podle všeho k dispozici kompletní sestavu. Úvod sice patřil Liverpoolu, dvakrát zakončoval z dobré pozice Jones, přičemž v druhém případě z toho byla tyč! Tento hráč pak patřil v celém dalším průběhu hry k našim nejlepším, těžil evidentně z toho, že defenzíva hostí věnovala mnohem větší pozornost hráčům zvučnějších jmen, kteří v červeném dresu nastoupili, ale to jeho výkon nijak nesnižuje. Nebyl sám, koho za tento zápas chválím, většina hráčů si zaslouží oceněné, přičemž bojovnost podle mě nechyběla někomu. Je však také pravda, že Ajax se v průběhu prvního dějství postupně rozehrál k výbornému výkonu, do přestávky byl lepším týmem. I díky několika pěkným zákrokům náhradníka Kellehera jsme s vypětím sil udrželi po prvních pětačtyřiceti minutách bezbrankový stav.

Klopp hráčům v kabině určitě řekl své, takže těm se v druhém poločase povedlo hru vyrovnat. Soupeř sice ještě také stačil nastřelit tyč, ale hned na to nám, podobně jako v prvním zápase v Amsterdamu, pomohl svou chybou ke vstřelení gólu, který zajistili naši mladíci. Vedle jeho autora Jonese, jehož už jsem chválil, se na něm podílel i další teenager, Williams. Ten byl za minulé zápasy dost kritizován, dokonce jsem zaregistroval rychlé soudy, že na Liverpool nemá. S tím určitě nesouhlasím, a proti Ajaxu bych těžko na jeho výkonu hledal chyby.

Vedení nám hodně pomohlo, získali jsme víc sebedůvěry a dřeli dál. Ajax se sice do nějakých šancí dostával, ale Kelleher si v brance počínal i nadále skvěle. Sami jsme často vyráželi do nebezpečných protiútoků, ale žádný jsme nezakončili gólem, který by znamenal pojistku. Šance z těchto kontrů byly přitom velmi dobré, ale ve finální fázi jsme vždy selhali, což byla určitá kaňka na tomto zápase, který jsem si jinak až nečekaně užil. Mohli jsme na to doplatit těsně před naplněním devadesáti minut, naštěstí ale Kelleher v tu chvíli korunoval svůj skvělý výkon tím, že zneškodnil gólovou hlavičku Huntelaara. Zrodilo se tedy vítězství 1:0, které při překvapivé remíze v současně hraném zápase naší skupiny znamená, že máme jistotu postupu do vyřazovací fáze z prvního místa, a že můžeme v posledním zápase v Dánsku šetřit hráče, což má pro nás tentokrát speciálně cenu zlata. Škoda, že nám los o následujícím víkendu nepřisoudil v PL Newcastle, tým, který musel odložit svůj zápas kvůli koronaviru. To už by byl čas a prostor k regeneraci klíčových hráčů takový, že bychom se konečně mohli s těmi zraněními vypořádat. Poslední zápas Ligy mistrů sice vypustíme, ale program je i tak stále hodně nabitý, takže budeme i nadále s napětím sledovat zdravotní stav hráčů. Nicméně, i když lepíme sestavu, jak se dá, a přestože náhradníci většinou nedosahují kvalit hráčů na marodce, kteří za normálních okolností nastupují v základu, tak jedna věc se nezměnila. Kloppovi se systematickou prací od svého nástupu postupně povedlo změnit mentalitu v týmu z pochybovačů na ty, kteří si věří. Budovalo se to dlouho, ale o to je to teď silnější a přenáší se to i na náhradníky. A já také věřím, že vítězná mentalita Liverpoolu stojí na pevných základech. Už se to ostatně v posledních týdnech prokázalo, a doufám, že tomu tak bude i v dalším průběhu sezóny.  

Bleskové zprávy

Los FA Cup

Ve čtvrtém kole FA Cupu se LFC střetne s Manchesterem United. Zápas se odehraje během víkendu 23-24. ledna. Vítěz se v pátem kolem střetne s vítezem zápasu West Ham United - Doncaster Rovers.

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

titi liverpoolsky

Facebook