pivovar helf

Start na jedničku

Blog3

Po snadné pohárové výhře na hřišti Lincolnu, na což stačila i slabší sestava, jsme se ve třetím kole nového ligového ročníku na Anfieldu postavili proti Arsenalu.

Poslední zápasy proti tomuto soupeři se nám moc nepovedly, ale přehnaný strach z utkání jsem rozhodně neměl. Ani v lize na Emirates, ani v Community Shield  ve Wembley nás kanonýři rozhodně nepřehrávali, přičemž hlavně ligové střetnutí jsme si prohráli školáckými chybami sami. A během zápasu se mi zdálo, že hráči Arsenalu to viděli podobně. Od začátku to vypadalo, že mají za našeho týmu přílišný respekt, a že se v podstatě většinu času snažili spíš naši hru rozbíjet, i na úkor toho, že nebudou sami nic tvořit. Vsadili na úpornou obranu, kterou pod Artetou, jak se zdá, vylepšili. Tak jako ve Wembley na konci srpna byli vzadu aspoň zpočátku velmi pozorní, dobře četli naši hru, důsledně k našim hráčům dostupovali, takže v prvních minutách jsme se do žádné vážnější šance nedostali.  

Až teprve ve dvacáté minutě jsme málem šli do vedení, když dělovku TAA tečoval jeden z hráčů hostí na břevno. Skórovat jsme pak nedokázali ani zhruba o tři minuty později, kdy pěkná akce skončila nedůraznou střelou Giniho do náruče gólmana Arsenalu. A tak zničehonic udeřilo na druhé straně. Hrubka Robertsona vyvolala vzpomínku na červencové utkání na stadiónu Arsenalu, tentokrát trestal Lacazette. Z vedení se však Arsenal radoval sotva 3 minuty, když po ponechané výhodě za faul na Keitu a skvělém uvolnění Salaha dal Mané aspoň zdánlivě jeden z nejsnadnějších gólů v dresu Liverpoolu. Náš tlak pokračoval, a za chvíli byl korunován vedoucím gólem. Po pěkné akci, do níž se zapojilo více hráčů, skóroval Robertson, který tak už po deseti minutách napravil své zaváhání. Ani potom náš tlak neustával, další branky jsme však už do přestávky nepřidali. Ale vedli jsme, a hosté byli směrem dopředu úplně neškodní. Až těsně před přestávkou naznačili, kudy by pro ně mohla vést cesta k úspěchu. Vyšla jim přihrávka za naši obranu, asi se jednalo o ofsajd, rozhodčí však nechali situaci dohrát. Kdyby padl gól, zřejmě by neplatil, ale nebylo třeba takto uvažovat, protože naše defenzíva stačila útok hostí zlikvidovat.

Druhý poločas přinesl podobný obraz jako ten první, dál jsme měli výraznou převahu, i přes soustředěnou, hluboko zataženou defenzívu Arsenalu jsme si vytvářeli šance, pojišťující gól však nepřicházel. K našemu tlaku přispívalo i zajímavé rozehrávání kanonýrů od vlastní branky. Úplně jsem nepochopil, co tím sledují, jistě to nějaký účel mělo, ale tím prakticky vždycky se tím dostali do problémů. Pokud z toho nebyla šance Liverpoolu, tak to minimálně dopadlo ztrátou míče ještě na vlastní polovině. Navzdory tomu tuto herní variantu tvrdohlavě praktikovali až do konce, úplně jsem nepochopil proč, když to nefungovalo, ale vůbec se za to nezlobím.

Avšak přes to všechno, co jsem o hře Arsenalu napsal, nemusel tento tým odjet z Anfieldu s prázdnou.  I když se hosté dostávali dopředu sporadicky, tak nás několikrát vyděsili vydařenými kolmými přihrávkami za naši obranu. Ve většině případů se sice zřejmě jednalo o postavení mimo hru, když to sudí pouští, a nechávají rozhodnutí až po dokončení akce, tak je to pro diváky velmi matoucí. Nicméně minimálně jedna situace byla určitě v pořádku, a Lacazette se po ní řítil sám na Allisona. Ten už mu před chvílí podobnou šanci zmařil, po ní by se ale zřejmě pískal ofsajd. Naštěstí náš gólman proti francouzskému útočníkovi skvělým způsobem uspěl i napodruhé. Byla to kromě gólu největší šance soupeře, čistá tutovka, hodně jsme si oddychli, že z ní míč neskončil v naší síti. Další podobné pokusy už naše obrana dokázala uhasit, museli jsme ale být stále ve střehu, protože jednogólové vedení jistotu tří bodů neznamenalo. Nejistota však trvala jen do 88. minuty, kdy naše posila z Wolverhamptonu, střídající Jota, dokázal pěknou, schovanou střelou vsítit hned ve svém ligovém debutu za Liverpool gól, kterým pečetil výsledek na 3:1. Chvíli předtím v koncovce neuspěl, a další dobrou šanci mu nedopřál přehnanou aktivitou Salah, ale nakonec přece jen skóroval, tak snad mu to pomůže, aby se u nás prosadil.

Nechci zatím rozhodně dělat nějaké předčasné závěry o tom, jak tato sezóna dopadne. Ale pokud vezmeme první tři střetnutí jako vstup do nové sezóny, tak jsme odstartovali výborně! A můžu si tedy snad dovolit opatrně napsat, že už první zápasy ukázaly, že to s obhajobou titulu myslíme vážně. Všechna tato utkání, byla z kategorie těch těžších a máme z nich devět bodů, zatímco většina potencionálních soupeřů už počítá ztráty. A když se na tato tři střetnutí podíváme podrobněji, tak všechna nám něco ukázala. V úvodním měření sil s ambiciózním nováčkem z Leedsu jsme podobně jako vícekrát loni předvedli, že i když se úplně nedaří, tak umíme trpělivě bojovat až do konce, a jsme schopni zlomit i zápasy, které se nevyvíjejí podle našich představ. I když třeba až na poslední chvíli. Když bylo nejhůř, dokázali jsme vyvinout soustředěný tlak a přinutili soupeře chybovat. Proti Chelsea už jsme hráli mnohem lépe, dokázali jsme si vytvořit převahu na hřišti týmu, který přes léto výrazně posílil, a byl mnohými pasován na kandidáta na titul. Rozhodující moment se ovšem tentokrát nezrodil z územní převahy, ale z momentu překvapení, po němž následovala červená karta pro stopera soupeře. Na početní výhodu jsme pak správně zareagovali a velmi rychle ji dovedli využít k rozhodnutí utkání, což se taky cení.

Na a potom Arsenal, tým, který proti nám v posledních dvou střetnutích uspěl, přijel tedy logicky s osvědčenou taktikou. A po naší hrubce se navíc dostal do vedení. Poprvé jsme museli otáčet výsledek, což se povedlo už za několik minut, takže i v téhle situaci jsme obstáli na jedničku. Výkon opět výborný, jen na těch soupeřových přihrávkách za obranu, respektive na tom našem ofsajd systému, bychom měli ještě zapracovat. Ale nepochybuji, že to Klopp dobře ví, přestože to na tiskovce nepřipustil a pohádal se kvůli tomu s Keanem, pokud tedy můžu věřit médiím. Celkově však náš tým byl na úvod nového ligového ročníku dostatečně prověřen ve spoustě důležitých aspektů, a myslím, že můžeme radostně konstatovat, že mnoho slabin nemáme. Aspoň já jsem je neviděl, a to jsme proti Arsenalu navíc museli trochu improvizovat ve středu pole kvůli zraněním a nemocem. Další ligová kola ukáží, jestli opravdu půjdeme nekompromisně za titulem, zda naším hlavním konkurentem v boji o trofej anglického šampióna bude Manchester City, případně další čtyři týmy, tvořící s námi a s Citiziens papírově nejsilnější šestku, nebo se do boje o nejvyšší příčky zapojí třeba i Leicester či náš městský rival, kteří také nadějně odstartovali a mají ze tří kol rovněž plný počet bodů. Ale taky se může stát, že stejně jako loni bude naším největším a jediným soupeřem koronavirus. V tomto směru je osud začínající fotbalové sezóny naprosto nevyzpytatelný. Zatím se však, doufám, na další zápasy můžeme těšit.  

Bleskové zprávy

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

titi liverpoolsky

Facebook