pivovar helf

Shanklyho poučka v praxi

Blog3

 

Billa Shanklyho jsem na naší lavičce už ani já nezažil, ale některé výroky této charismatické osobnosti jsou notoricky známé. Patří mezi ně i slova o tom, že v Liverpoolu existují dva výborné týmy, Liverpool FC a jeho rezerva. Jistě to tehdy myslel s nadsázkou, ale jestli se shora na nedělní pohárový zápas na Anfieldu díval, tak musel být mile překvapen, jak se jeho slova po zhruba 50 letech potvrdila v praxi. Ale ještě tři dny předtím jsme odehráli důležité ligové střetnutí proti ambicióznímu nováčkovi ze Sheffieldu, tak nejprve něco k tomuto měření sil. 

Klopp i hráči zřejmě na Nový rok moc dobře věděli, že předchozí výkon proti Wolverhamptonu nebyl zrovna na jedničku. Proto se možná o to zodpovědněji připravili na první zápas v roce 2020, a na hřišti to bylo znát. Náš tým nezaskočila ani skutečnost, že ke spoustě marodů přibyl těsně před úvodním hvizdem Keita, za něhož musel narychlo zaskočit Milner. Viděli jsme v podání Liverpoolu velmi pěkný, chytrý, koncentrovaný výkon, po němž reds dokráčeli k dalšímu ligovému vítězství.

Tón střetnutí udal gól, který jsme vstřelili v úplném úvodu. Hodně nám k němu pomohlo podklouznutí obránce hostí, po němž Robertson se Salahem s klidem zařídili vše potřebné.  Rychlé vedení obvykle zase tolik neznamená, a může být dokonce i kontraproduktivní. Ale v tomto případě šlo o situaci, která v konečném důsledku rozhodla utkání ve prospěch Liverpoolu, protože plány soupeře na hru, na jakou jsou ve venkovních zápasech zřejmě zvyklí, byly po necelých čtyřech minutách řádně nahlodány. Jistě, mohli i nadále hrát ze zabezpečené obrany a vyrážet do brejků, ale když se prohrává, tak už to není úplně ono. A navíc věděli, že naše ofenzíva je pro ně neustále hrozbou a kdykoli můžeme znovu udeřit. Zejména Salah byl i nadále při chuti, při jeho další střele vytáhl zázračný zákrok jmenovec našeho kapitána v brance hostí. Egyptský útočník se ještě dostal k zakončení v dobré pozici po půlhodině hry, ale gólman Sheffieldu byl opět na místě. Z našich příležitostí určitě dále stojí za zmínku střela Wijnalduma těsně nad a pak akce, v níž se Van Dijk ocitl na hrotu útoku a snažil se zakončit. Soupeř se v ofenzívě prezentoval jen pěknou střelou z hranice vápna brzy po našem úspěchu, ale Allison si s ní věděl rady. Nejvíc mi zatrnulo krátce před přestávkou, kdy se hostům přece jen brejk málem podařil. Naštěstí Virgil stačil čistě zasáhnout, bylo to ale v hodině dvanácté. Jinak pokaždé, když se Sheffield osmělil na naši polovinu hřiště, tak se musel mít pořádně na pozoru, protože se nám dařilo odebírat hráčům hostů míče a přecházet do rychlých protiútoků. Škoda, že jsme tyto kontry nedotahovali do konce, tady musím bohužel zkritizovat zejména Firmina, který buď nepřesně přihrával, nebo zbytečnými kličkami tyto akce brzdil. Bobby se svým výkonem v prvním novoročním zápase bohužel vrátil k tomu, co předváděl před odletem do Kataru.

Naštěstí však ostatní hráči podali vesměs výborné výkony, i když prakticky nikdo z nich se na kluzkém terénu nevyvaroval nějaké té chyby. Všichni se ale po ztrátě míče zodpovědně vraceli, a většinou jej brzy získali nazpět.  Za druhou půli pak musím hráče Liverpoolu speciálně pochválit, protože dělali přesně to, co měli. Náš tým skvěle držel míč, většinou dokonce na soupeřově polovině, hostům jej téměř nepůjčoval. Zpočátku se reds správně snažili přidat pojistku. Mohlo to přijít velmi rychle, kdyby rozhodčí viděl hned dvojí faul v pokutovém území poté, co jsme zahrávali standardní situaci. Potom přišel nejlepší moment Firmina, jehož střela jen těsně minula tyč. Dvakrát pak mohl navýšit svůj gólový účet Salah, ale v jednom případě mu znovu pokazil radost výborný brankář hostí, který na Anfieldu několikrát napravil své zaváhání z prvního vzájemného měření sil v této sezóně. Nicméně, i tentokrát mohl být za nešťastníka, protože po hodině hry spolu s jedním z obránců vypadali jako opaření, když jen sledovali, jak míč lehký míč právě z kopačky Salaha, putuje do sítě. Měla to být asi spíš nahrávka, než střela, v každém případě už jsem zvedal ruce nad hlavu. Balón se však bohužel odrazil od tyče na brankovou čáru, kde už jej vzpamatovaný gólman zkrotil.

Pojistka tak přišla až v polovině druhého dějství, kdy po výborné kombinaci dostal míč na dvakrát do sítě Mané. Bylo to po situaci, kdy jsme konečně využili svou obrovskou zbraň, tedy rychlý přechod do útoku.  Po tomto momentu Liverpool předváděl přesně to, co má dělat tým, který vede o dvě branky. Naši hráči naznačovali, že půjdou na další zteč branky Sheffieldu, na což museli hosté reagovat. Většinou však následovala přihrávka na jistotu, dozadu, na obránce, kteří tím pádem nebyli atakováni. Pravda, ne vždy to bylo úplně bez chyb, ale většinou si reds dávali míče přesně, a soupeř jen marně běhal bez balónu. Přitom jsme se nevzdávali snahy dát třetí gól, když se k tomu naskytla příležitost. Nejblíže k němu měl asi Milner, který v bezprostřední blízkosti netrefil pěknou přihrávku od TAA.          

Závěr utkání ale přece jen přinesl trochu drama, k němuž paradoxně přispělo, že jsme krátce po osmdesáté minutě vybojovali roh. Hosté pak předvedli, že opravdu umí založit nebezpečný brejk, hra se rychle přenesla před naši branku, ale naštěstí z toho byly jen dva rohové kopy na opačné straně, které jsme odvrátili. Nicméně z našich kopaček se po této situaci přece jen trochu vytratila jistota, udělali jsme několik chyb, což mohl Sheffield krátce před koncem potrestat. Allison však hlavičku z bezprostřední blízkosti dokázal zneškodnit, a protože ani další nadějně vyhlížející akce nedotáhli hosté do konce, tak to zůstalo 2:0. K zisku vytoužené trofeje tak v tuto chvíli stačí vyhrát třináct zápasů z osmnácti. Je to sice ještě velká porce, ale na druhé straně už se to nenápadně tenčí.

Asi všichni jsme pak byli zvědavi, jak pojmeme pohárové Merseyside derby proti Evertonu. Na jedné straně šlo o prestižní utkání v rámci ne zrovna podřadné soutěže, na druhé straně priority Liverpoolu jsou jasně jinde, a při spoustě zranění by nemělo cenu riskovat rozšíření marodky. Nehledě na to, že většina hráčů tvořících základ kádru už po náročném programu potřebovala trochu odpočinek. Určitě nejen já jsem tedy změny v sestavě čekal, že ale Jürgen Klopp pošle na hřiště skoro kompletně obměněnou sestavu, to mě zaskočilo. A protože soupeř nastoupil prakticky s tím nejsilnějším co má k dispozici, tak jsem zasedl k obrazovce tak nějak smířen s tím, že to spíš naším vítězstvím nedopadne, a chtěl jsem si střetnutí o to víc bez nervů užít. Že mi ale tento v podstatě nechtěný zápas, který měl být odehrán víceméně z povinnosti, přinese tolik pobavení a radosti, to jsem fakt nečekal.

Everton už nad námi hodně dlouho nevyhrál, a určitě cítil příležitost to změnit. Mohlo se mu to podařit, kdyby ve třech vyložených šancích hráči v modrém netrefovali dobře postaveného náhradního liverpoolského gólmana Adriána, který náš tým udržel do přestávky nad vodou. Až na ty mezery v obraně to ale herně nebylo už v prvním poločase z naší strany vůbec špatné, přestože jsme hned po pár minutách přišli o jednoho z mála zkušených hráčů, kteří vyběhli na trávník. Milner bohužel rozšířil řady našich zraněných.  Ale i když jsme se do šancí moc nedostávali, tak se mi hra našeho B týmu líbila. Vyzvedl bych zejména způsob, jakým reds dokázali ve středu pole odebírat soupeři míče, přesnost přihrávek a dobré kombinace. Nic na tom nemění ani skutečnost, že gólem zaváněla až střela Origiho přes dva obránce v úplném závěru úvodního dějství. S bezbrankovým stavem po prvních pětačtyřiceti minutách jsem byl spokojen, věřil jsem, že se na Evertonu v druhé půli projeví frustrace z nevyužitých příležitostí a s tím související komplex, který už z našeho týmu v poslední době modří mají, aspoň když hrají na Anfieldu. A že tedy máme dobrou možnost i v sestavě složené z náhradníků utkání vyhrát. Vyšlo to úplně dokonale, že to bude z naší strany po přestávce dokonce úplně jednoznačná záležitost, to příjemně překvapilo i mě!

S přibývajícím časem v druhém poločase bylo evidentní, že Everton je odporem naší rezervy opravdu hodně zaskočen. Frustrace byla na našem městském rivalovi stále více patrná, v podstatě vůbec nevěděl, co má hrát, a vlastně se už ani na nic nevzmohl. Červení naopak asi byli v kabině poučeni o tom, na co si dávat pozor vzadu, takže v defenzívě už se v druhém dějství žádné chyby nedopustili. Sami naopak zaměstnávali obranu hostí stále víc a víc, těžiště hry se velmi rychle dostalo na polovinu Evertonu. Byla to jedna velká radost pozorovat, s jakým nadšením naši mladí hráči bojovali, jak pro ně nebyl ztracený žádný míč. I nadále při tom velmi přesně kombinovali, kazili jen minimum přihrávek. A při ojedinělých hrozbách hostů směrem dopředu se poctivě vraceli. Korunu všemu pak nasadil výstavním gólem Jones, po němž  Everton definitivně rezignoval, a skončil utkání úplně rozložen.

Po závěrečném hvizdu rozhodčího jsem byl tedy nadšen, a hned jsem si také vzpomněl na půl století stará, nadčasová slova Billa Shanklyho, která už jsem v úvodu zmínil. Náš legendární trenér, který se na mě shodou okolností zrovna stylově díval z aktuální stránky nového kalendáře, opravdu asi tehdy netušil, jak následovníci jeho svěřenců uvedou tuto jeho poučku brilantním způsobem do praxe. Liverpool tedy zaslouženě postoupil v FA cupu do dalšího kola, a kdyby v boji o tuto trofej opět narazil na silného soupeře, tak už víme, že se nemusíme bát, když Klopp pošle na hřiště znovu B tým. I nejstarší fotbalová soutěž na světě nám letos může přinést radost.  

Bleskové zprávy

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

darcek nakup

Facebook