pivovar helf

Úspěšné rotování

Blog3

Hned tři dny po gólově bohaté výhře v Merseyside derby jsme se představili na hřišti Bournemouthu. Před zápasem jsem byl optimističtější, než obvykle, protože jsem věděl o početné marodce v řadách soupeře, která zasáhla i některé jejich klíčové hráče. A navíc za ně nemohl nastoupit ani Harry Wilson, kterého jsme jim půjčili na hostování, a vede si tam velmi dobře. V sezóně 2016 - 2017 jsme sice proti tomuto soupeři oba zápasy pokazili, ale i tak si myslím, že způsob hry tohoto týmu z jihu Anglie nám vyhovuje. Důkazem toho je, že všechna vzájemná střetnutí v uplynulých dvou sezónách Liverpool jednoznačně vyhrál. Neznervóznila mě po utkání s Evertonem ani další rotace v naší sestavě, naopak, nebyl jsem určitě sám, kdo dlouhodobě cítil rozpaky z toho, že nastupujeme pořád v podobném složení. Že se naše hra během podzimních měsíců dostala do jakéhosi stereotypu, na který se soupeři dokázali připravit. Sice jsme díky kvalitnímu hráčskému kádru a silné mentalitě dokázali nakonec ve většině předchozích zápasů strhnout vítězství na svou stranu, ale v poslední době šlo už téměř pravidelně o jednogólová vítězství, na která jsme se hodně nadřeli. Obměna týmu pro zápas s Evertonem vnesla do naší hry značné osvěžení, městského rivala totálně zaskočila, takže proč v tom nepokračovat, když se tolik osvědčila. Dovedu si navíc představit, jak bylo pro dlouholetého manažera domácích složité se na nás připravit, když mohl jen složitě odhadovat, jaká jedenáctka Liverpoolu se proti jeho svěřencům postaví.

Věřil jsem hráčům, které Klopp pro toto utkání vybral, takže jsem nebyl nijak nervózní, když jsem kvůli účasti na badmintonovém turnaji zasedl k obrazovce až v 25. minutě, a stav byl stále bezbrankový. Chvíli na to navíc odešla Bornemouthu pro zranění další opora zadních řad, což se záhy projevilo i na ukazateli skóre. Ještě předtím ovšem nuceně odešel ze hřiště i na naší straně Lovren, což ale znamenalo po příchodu TAA posun Gomeze na jeho obvyklý post. To zřejmě náš výkon výrazně zvedlo, protože, jak jsem vyrozuměl z různých signálů, tak do té doby hra z naší strany nebyla nic moc. Hned po obou těchto nucených střídáních však skvěle našel Henderson Oxe, a ten z první výborně zakončil. A do přestávky jsme po nádherné kombinaci dokázali náš náskok ještě navýšit, když Salah skvělou patičkou vyzval ke skórování Keitu.   

Po necelých deseti minutách druhého poločasu si oba hlavní strůjci druhého gólu vyměnili role, přesně tedy zakončil po další pěkné akci Salah a bylo vymalováno. Málokdy bývám po zkušenostech z posledních let úplně klidný tak dlouho před koncem i za jasného vedení, ale tentokrát bych se moc divil, kdyby Bournemouth ještě dokázal utkání zdramatizovat. Dokonce jsem si přál, ať výsledek zůstane takový, jaký je, protože tento tým je mi zejména díky jejich trenérovi, některým našim bývalým hráčům, a způsobu hry, který produkuje, sympatický. Netoužil jsem po tom uštědřit mu nějaký debakl. Lepší skóre se nám sice ještě může hodit, ale naši hráči jakoby mě vyslyšeli, spokojili se za tohoto stavu s hrou na jistotu, s tím, že Bournemouth drželi hodně daleko od naší branky, a pohodlně dovedli střetnutí do vítězného konce.

Tři dny poté přišel zápas v Salzburgu, který měl rozhodnout o našem dalším působení v evropských pohárech v jarní části sezóny. Nejsem ten, kdo pohrdá Evropskou ligou, ale bylo by určitě škoda s týmem, jakým momentálně disponujeme, vypadnout hned v základní skupině Ligy mistrů. Určitě se musíme pokusit obhájit prvenství v nejprestižnější evropské soutěži, zvláště když finále se odehraje v Istanbulu. Že nás ale v úterním večeru nečeká jednoduché utkání, bylo jasné už předem, minimálně poté, co se hosté skvěle představili v říjnu na Anfieldu. Nakonec jsme byli svědky dvou dost rozdílných poločasů, přičemž ten první dal za částečně za pravdu pochybovačům a skeptikům, druhý naopak jednoznačně optimistům. V prvním dějství jsme totiž viděli obrovské šance na obou stranách, kterékoli z mužstev mohlo jít do vedení. Byl až zázrak, že jsme do přestávky gól neviděli. Domácí byli směrem dopředu hodně draví, jejich útoky byly přímočaré, a dařilo se jim získávat i odražené míče, takže nebezpečně ohrožovali naši branku i z druhé vlny. Mnohdy jsme je zastavovali jen se štěstím a s vypětím všech sil. Ale i Liverpool mohl několikrát skórovat, obrovské šance měl především Salah, který ale rozhodně neměl svůj den. Zejména akce po přiťuknutí Maného, kdy netrefil napůl odkrytou branku prakticky již rezignujícího gólmana domácích, rozhodně volala po lepším zakončení.

Nicméně, do kabin se šlo za bezbrankového stavu, což by nás sice poslalo do další fáze Ligy mistrů, ale rozhodně jsme se na to nemohli spoléhat. Zdálo se však, že Jürgen Klopp první půli dobře vyhodnotil a o přestávce řekl svým svěřencům své, protože do druhého poločasu nastoupili hráči v červených dresech mnohem aktivnější a koncentrovanější. Zatlačili Salzburg na jeho polovinu, vytvářeli si šance, které zpočátku zahazovali, ale po necelé hodině hry se povedlo vstřelit v rozmezí jedné minuty dva góly. Nejprve skóroval Keita po skvělé individuální akci Maného, přičemž senegalský útočník už měl v tu chvíli na svém kontě žlutou kartu, a minimálně dvakrát jsem se potom obával, že dostane i červenou. Hrál sice výborně, ale za určitou nedisciplinovanost a za občasné zbytečné sólování mu z pochvaly trochu uberu. Vzápětí se Salah trefil do sítě po kličce na brankáře z nemožného úhlu. Byla to sice mnohem těžší pozice ke skórování, než měl během střetnutí v Salzburgu minimálně v pěti jiných případech, ale byli jsme velmi rádi za tento pojišťovací gól. Domácí po něm totiž definitivně vypadli z role, navíc se asi na nich podepsala i únava z náročného způsobu hry, který do té doby produkovali. Ne že by se vzdali, ale kromě fyzického vyčerpání už při tomto vývoji střetnutí neměli ani mentální sílu na to, aby se zápasem ještě něco udělali. Aspoň to tedy na mě tak působilo, ale jisté je, že se už do konce střetnutí k žádnému vážnějšímu ohrožení naší branky nedostali. Byli to naopak reds, kdo mohl své vedení ještě několikrát navýšit, ale festival neproměněných vyložených šancí z jejich strany pokračoval. Bylo neuvěřitelné, co všechno naši hráči dokázali zahodit, ale nakonec to nevadilo. Výhra 2:0 je zasloužená, a Liverpool se může těšit na vyřazovací boje. Při losování bude náš tým jako vítěz skupiny nasazený, klidně však může dostat Real Madrid, ale ani žádný jiný možný soupeř v osmifinále nebude jednoduchý, oblíbené Porto tam tentokrát chybí. Nicméně, teď máme od Ligy mistrů chvíli pokoj, a můžeme se plně věnovat skvěle rozjeté domácí ligové soutěži. Trochu nám to sice zkomplikuje výlet do Kataru, ale věřím, že ne natolik, abychom nedokázali navázat na předchozí úspěchy. 

Závěrem se ještě jednou musím vrátit k tomu, co mě nejvíc potěšilo v posledních třech utkáních, a to je vydařená rotace sestavy. Jürgen Klopp zřejmě také po střetnutí s Brightonem pochopil, že je čas něco změnit, i když nejvíc jej k tomu asi donutil nahuštěný program. Že to vyjde tak dokonale možná netušil ani on sám, ale v každém případě základní sestavy v uvedených střetnutích postavil skvěle, možná až na zařazení Gomeze na pravý okraj obrany v Bournemouthu. Žádný z hráčů, kteří byli dosud málo vytížení, nezklamal, naopak, všichni podali výborné výkony. Výsledkem toho všeho bylo, že naše hra byla najednou mnohem víc svěží, plná nápadů, málo čitelná, což se nakonec promítlo i do výsledků. Naše výhry byly jednoznačnější oproti většině podzimních zápasů jak po stránce výkonu, tak i co se týče konečného skóre. Bez problémů se povedlo nahradit Fabinha, čehož jsme se určitě aspoň trochu obávali, no a podobné to snad bude s Lovrenem, bude - li muset nějaký ten zápas vynechat. Pokud bude zdráv Van Dijk, tak věřím, že vedle něj si zastane dobře svou práci jak Gomez, tak případně jiný hráč, který by na stopera musel naskočit z nouze nejvyšší. Takže, když to shrnu, tak poslední tři utkání mi ještě více přidaly na optimismu, protože naše hra dostala novou dimenzi. Nechci nic zakřiknout, ale myslím, že na další pokračování této sezóny se můžeme hodně těšit. 

Bleskové zprávy

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

gel 260x350

Facebook