pivovar helf

Neskutečná podobnost zápasů

Blog3

 

Měl jsem velké obavy z utkání v Selhurst parku. Crystal Palace je vždy těžký, houževnatý soupeř, reprezentační pauzy nám nesvědčí, a navíc byly před utkáním otazníky nad startem některých klíčových hráčů. Nakonec se střetnutí podobalo jako vejce vejci několika jiným, které jsme už letos sehráli. Naštěstí včetně dosaženého výsledku, což je to nejpodstatnější. Je to až neuvěřitelné, ale nelze spoléhat na to, že to tak půjde do nekonečna. 

Po nadějné první pětiminutovce jsme najednou jakoby nevěděli, co máme hrát. Domácí dobře zahušťovali prostory, naši hráči byli velmi těsně obsazováni a mnohdy i zdvojováni, takže si směrem dopředu příliš nevěděli rady. Nedařily se nám ani centry, které většinou neomylně končily v náruči soupeřova gólmana. V tomto směru hodně spoléháme na krajní obránce, ale TAA neodehrál vůbec dobrý zápas dopředu ani dozadu. A u Robertsona jsem byl připraven na to, že se kvůli zdravotním problémům možná ani neobjeví na hřišti. Nakonec naštěstí nastoupil, dozadu si odehrál své, ale směrem dopředu jsme od něj určitě zvyklí na víc. Největším nebezpečím z naší strany tak byly paradoxně nakopávané míče, protože z jednoho z nich se zrodila asi naše největší šance v první půli, jenže Mané v těžké situaci nezakončil. A to bylo směrem dopředu z naší strany v podstatě tuším všechno, bylo toho žalostně málo.

V útocích byli domácí mnohem nebezpečnější, dokázali naší obraně často zamotat hlavu. Proto bylo o to horší, že jsme je v úvodu utkání několikrát neuvěřitelnými hrubkami na zteč naší branky dokonce sami poslali. V některých případech jsme měli docela štěstí, že míč v naší síti neskončil, ale těsně před koncem poločasu jsme byli za naši pasivitu přece jen potrestáni. Za trochu zbytečný faul TAA zahrával Crystal Palace zkrácený rohový kop, po němž se míč ocitl v naší síti. Přišlo však na VAR, po němž gól nebyl uznán. Podle všeho proto, že tam byl faul na našeho hráče, musel jsem se na to ještě později podívat z opakovaného záběru a musím přiznat, že za sebe bych asi gól uznal nebo bych aspoň určitě nic nenamítal, kdyby platil. Jak často kritizuji rozhodčí, tak na pana Kavanagha si zatím rozhodně stěžovat nemůžeme. Nebál se v náš prospěch v poslední minutě nastaveného času proti Leicesteru písknout penaltu, přičemž předtím pustil některé hraniční zákroky našich hráčů. No a teď, v zápase v Selhurst Parku, seděl u videa, a odhalil to, co by každý rozhodně neviděl. Je to fakt rozdíl proti tomu, když naše střetnutí rozhoduje Atkinson. Ten pro změnu řídil jediný zápas, v němž jsme zatím naplno nebodovali poté, co šel soupeř kontroverzním způsobem do vedení, a dva týdny na to byl autorem podivných výroků od videa v náš neprospěch v utkání s Aston Villou. Tak nějak se mi nechce věřit, že je to náhoda. Co se týče obecně samotného VAR, tak verdikty na jeho základě jsou mi zatím nejen v našich utkáních často docela velkou záhadou, i když tentokrát můžeme videu hodně děkovat, že jsme do přestávky neprohrávali.

Druhý poločas nicméně začínal za nerozhodného stavu, a zpočátku probíhal v duchu prvního dějství. Domácí měli snahu se do nás znovu zakousnout, a chvíli to vypadalo, že utrpení z první půle bude pokračovat. Ale hned po třech minutách hry se nám konečně povedla krásná, rychlá, přímočará akce, které chybělo jen Maného přesné zakončení. O minutu později jsme se už ale radovali. Poté, co Firmino velmi pěkně rozjel akci, tak se přes Robertsona dostal míč v pokutovém území znovu k Manému. Ten jej sice přebíral zády k brance, ale podařilo se mu vystřelit. Gólman domácích střelu s vypětím všech sil vytěsnil na vnitřní stranu tyče, balón pak chvíli poskakoval po brankové čáře, ale měl tak dobrou faleš, že hráči Crystal Palace nedokázali zabránit, aby doputoval do sítě. Vedli jsme tedy 1:0 a přece jen potom bylo na naší hře znát větší jistota a sebevědomí, než v první půli. Domácí ale stále hrozili a občas dokázali naši obranu dostat do úzkých. My jsme se také snažili dát pojišťující gól, a prakticky přesně v polovině druhého dějství k němu měl velmi blízko po pěkné, rychlé akci Firmino. Jeho zakončení nelze mnoho vyčítat, asi jsem nebyl sám, kdo už po jeho střele zvedal ruce nad hlavu. Brankář Crystal Palace však vytáhl fantastický zákrok, který bude asi kandidovat na nejlepší gólmanský zásah sezóny, pokud taková anketa existuje. Podstatné však bylo, že naše vedení zůstalo i po této obrovské šanci jednogólové a střetnutí tak spělo k dramatickému vyvrcholení.

Ve chvíli, kdy už jsem začal věřit, že zápas dotáhneme do vítězného konce i s jedním vstřeleným gólem, tak jsme přece jen inkasovali. Ani tentokrát tedy nebylo Alissonovi dopřáno první čisté konto v sezóně poté, co TAA špatně naložil s autovým vhazováním na polovině Crystal Palace. Teď už to asi vypadá, že jsem proti našemu mladému krajnímu obránci zaujatý, ale bohužel byl tentokrát u několika důležitých momentů, které nás mohly stát v tomto utkání tříbodový zisk. V tomto případě umožnil domácímu týmu rychle přejít do protiútoku, a byla z toho skvělá akce, při níž hráči Liverpoolu, špatně zformovaní v zadních řadách, působili jako statisté. Výsledkem toho všeho bylo, že osm minut před koncem řádné hrací doby bylo 1:1 a náš tým byl nucen už poněkolikáté v sezóně demonstrovat svou mentální sílu, aby znovu v posledních minutách zažehnal hrozící bodovou ztrátu. Naštěstí se povedlo odpovědět na vyrovnání velmi rychle, nemuseli jsme čekat až do nastavení, jako proti Leicesteru či Aston Ville. Hned tři minuty po úspěchu Crystal Palace nastal po rohovém kopu zmatek v pokutovém území domácích, po němž Firmino dokázal dorazit míč do sítě. Ještě nebylo hotovo, domácí bojovali jako lvi až do konce, zatímco Liverpool se rozhodl těsný náskok už prakticky jen bránit. Důkazem toho bylo, že místo již připraveného Salaha nastoupil nakonec po gólu na 2:1 na hřiště Gomez. Krátce po 90. minutě jsme mohli znovu inkasovat, když jsme si nepohlídali náběh Zahy za obranu, ten však v obrovské šanci přestřelil.

Zůstalo tak všechno při starém, jak už jsem napsal na úvod, naše zápasy v této sezóně, minimálně ty ligové, mají spoustu společných rysů. Kromě dvou čistých kont jsme vždy jednou inkasovali, ale nikdy vícekrát. Od výhry 3:1 nad Newcastle, už byla naše vítězství vždy jen o jednu branku, paradoxně s výjimkou výhry nad Citiziens. V šesti střetnutích ze třinácti jsme zvítězili poměrem 2:1. Často jsme po vlažných začátcích museli výsledek otáčet, mnohdy až na poslední chvíli, ve dvou případech dokonce doslova v závěrečných sekundách.  Po utkání na Crystal Palace jsem si už po několikáté říkal, že to snad není možné, že takhle vyhrávat věčně nemůžeme. Mentální sílu sice v současnosti máme velkou, ale příště, proti Brightonu, bych už konečně zase jednou přivítal klidnější, přesvědčivější vítězství, i když samozřejmě v konečném důsledku budu brát především pokračování vítězné vlny jakýmkoli poctivým způsobem. Fanoušci Liverpoolu jsou ale taky jen lidé a mají jen jedny nervy. Když se podaří vyhrát vysněnou trofej, tak jistě na některé protrpěné zápasy brzy zapomenou. V tuto chvíli se však obávám, že si ještě užijeme svoje. 

Bleskové zprávy

Balíčky 2. půlka

Stále dostupné lístky a balíčky na 2. půlku sezóny viz zde. Dostupný je také balíček na 3. kolo FA Cupu proti Evertonu.

Chamberlain #15

Po odchodu Daniela Sturridge nezůstalo číslo 15 dlouho na ocet, v příští sezóně s ním na pažity v dresu LFC vyběhne Alex Oxlade-Chamberlain, který doposud nosil číslo 21.

Mané lednovým vítězem

Sadio Mané se stal nejlepším hráčem za měsíc leden v očích fanoušků LFC. Předstihl tak druhého Mo Salaha a třetího Roberta Firmina.

ALEX OXLADE-CHAMBERLAIN

O malú chvíľu nastúpi po takmer roku Alex Oxlade-Chamberlain na zápas  : Derby U23 vs Liverpool U23

Johnson ukončil kariéru

Anglický internacinál Glen Johnson, který působil v Liverpoolu FC mezi léty 2009 až 2015 a s klubem  vyhrál v roce 2012 Ligový pohár, ukončil ve 34 letech profesionální kariéru.

darcek nakup

Facebook